Mnichovickou krajinou: projekty

Zachraňme žáby. Bariery v lokalitě Šmejkalka vybudovány.

Co je jarní tah? Jarní tah probíhá od půlky března až do května, kdy se žáby přesouvají ze zimovišť k vodním plochám. Některé druhy zůstávají věrné určitým místům rozmnožování po celé generace a vracejí se na ně každý rok. Pokud ztráty způsobené dopravou na silnici překročí 25%, populace často není schopna se s úbytkem vyrovnat. Překonání silnice je pro obojživelníky obtížné. Vozovku širokou 7 metrů překoná roucha obecná v průměru za 28 minut, skokan štíhlý za 11 minut, ale třeba čolci za 48 minut.
Během jarního tahu urazí obojživelníci často ohromné vzdálenosti. Blatnice odskáče v průměru 500 m, skokan 1200 m a ropucha dokonce 1700 m. Smutné je, když taková žába, která překonala i několikakilometrovou vzdálenost, přijde o život na pár metrech asfaltu.

Na fotce je krásná ropucha, která se již velice těší na jarní tah. 

Ropucha obecná (Bufo bufo) dosahuje délky okolo 7 až 15 cm a dožívá se 7 až 10 let. Za očima má jedové žlázy, které v případě ohrožení vylučují dráždivý toxin. Je aktivní především za soumraku a v noci. Kromě období rozmnožování žije samotářským způsobem života.

Jejím úhlavním nepřítelem je člověk, ať už se jedná o auta či zamoření vody jedovatými látkami.

Své zimní úkryty nalézají ropuchy v zemních dírách, pod pařezy, pod listím. Opouští je od poloviny března či začátkem dubna, kdy putují k vodě, aby se mohly spářit. Vrací se do místa svého rodiště. Jak ale nacházejí cestu ke své rodné vodě, je dosud záhadou. Nejsou schopné vidět na větší vzdálenost, mimo to se okolí jejich cesty mohlo značně změnit (stavby, silnice). Ropuchy ale dokáží najít „své“ místo i v případě, že voda byla zasypána. Předpokládá se, že existuje jistá souvislost se zemským magnetismem a měsíčními fázemi. I přes svou věrnost jsou ale schopné rychle osídlit nové vodní zdroje. 

Pomocí pokusů bylo zjištěno, že ropucha zpočátku loví vše, i nebezpečné druhy. Teprve časem, díky individuálním zkušenostem, se naučí vyhýbat včelám, vosám apod.

Populace samečků je mnohem početnější. Je jich čtyři- až šestkrát více než samiček, proto se snaží vyhledat si vhodnou partnerku již cestou k vodnímu zdroji. Samci pevně obejmou partnerku v místech za jejíma předníma nohama a nechají se donést na jejích zádech až k vodě. Někteří nezadaní samci se snaží soka ze hřbetu samičky sundat. Přitisknutý samec je odkopává zadníma nohama a vydává obranné zvuky, které jsou v době rozmnožování slyšet téměř neustále. Zní jako „kvoak-kvoak-kvoak“ či „ong-ong-ong“.

Update 2. 4.

Spolek Mnichovickou krajinou vyrobil v místě tahu žab na Šmejkalce (lokalita cca 500 m za odbočkou na Hrusice směrem na Ondřejov u napravo ležícího rybníka) zábrany. Jarní tah, který zrovna začal, je ale velmi silný a bariéry nepokryjí celé teritorium. Včera jsme na silnici napočítali více než 60 přejetých žab. Provoz je silný a řidiči jedou rychle, a to i přes upozorňující nápis ohledně žab na silnici.

Děkujeme všem dobrovolníkům!

Kvak 

0 Komentáře

0 Komentáře

Proč jsou tůně přínosné?

💧 Tůně pomáhají k obnovení zásob spodních vod, které dramaticky klesly během několika suchých let v minulosti. Hmatatelným důsledkem bylo třeba vysychání studní. Krajina, v níže se nedrží voda, přestává fungovat. Vidíme dramatický úbytek lesů (kůrovci se daří v suchých letech a stromy vyčerpané suchem mu snadněji podlehnou), během posledních let vysychaly městské studně (jedna vyschla natrvalo) a voda se směla cca od května používat jen k účelům osobní hygieny.

Je tedy třeba navrátit se ke krajině našich předků, v níž byly tůně, mokřady, remízky a neregulované toky běžné.

💧 Tůně nejsou stavbou, proto ani neprobíhá žádné stavební řízení. Jedná se o nezpevněné mělké vodní plochy (do 50 cm hloubky), které se, pokud se nebudou udržovat, samy do roka či dvou zázemní – tedy zmizí. Není to tedy žádný invazivní zásah do přírody. Stačí souhlas odboru životního prostředí.

💧 Důležitý je význam tůní pro obojživelníky, pro které je to nejpřirozenější prostředí. Tůně druhotně pomáhají i proti komárům. Tam, kde je dostatek obojživelníků, nemůže docházet k přemnožování komárů v přirozených vodních plochách.

💧 Kolem tůní i v tůních je vhodné nechat mrtvé stromy, aby zde vzniklo útočiště také pro hmyz.

💧 Paní ing. Vavřínová z odboru životního prostředí konstatovala, že louka u Myšlínského potoku, na které osobně byla, zarůstá sukcesním porostem, tedy bude dobře, že tůně zvýší biodiverzitu, která navíc bude podpořena sečením louky, kdy by mělo dojít k rozmnožení druhů rostlin, které byly vlivem zanedbání ustoupené.

💧 Nesekané plochy mají nižší výskyt rostlinných druhů – nižší biodiverzitu. Kolega Patrik Mráz, botanik, by mohl vypravovat, jak moc ustoupila druhová pestrost z mnichovické přírody, a to na základě popisů jeho předchůdce prof. Velenovského, který v Mnichovicích žil a místní přírodu za svého života popisoval v četných článcích.

💧 Dvě členky spolku Mnichovickou krajinou absolvovaly několikadenní školení neziskové organizace Živé vody – Společně proti suchu, které vedl Jiří Malík a hydrolog David Pithart, předseda Koalice pro řeky. Cílem Živé vody je vybudovat síť lokálních koordinátorů, kteří budou realizovat opatření v krajině a tak dojde k zvýšení funkce krajiny. Cílem je navrátit krajinu zhruba do stavu poloviny 19. století. K tomu používáme i mapy (stabilní katastr) z té doby. Např. právě Myšlínský potok se na mapě z této doby krásně kroutí v četných záhybech. Dalším cílem je obnovit mokřad, který zde původně byl před tím, než byl potok v dolním toku regulován.

Pro další vzdělávání doporučujeme nedaleké vzorové mokřady: Toulcův dvůr a naučnou stezku Mokřadní ekosystémy v Kostelci n. Černými lesy.

0 Komentáře

Veřejný prostor náměstí musí být nejen příjemný klimaticky, ale i poskytovat důvod, aby na něj lidé záměrně přišli a strávili zde určitý čas. Náměstí by tedy nemělo být za letních dnů vyprahlé, téměř neobyvatelné a také by nemělo být vnímané jen jako parkoviště a „průchoďák“ z řeznictví do papírnictví.

Proto se členové spolku Mnichovickou krajinou a paní místostarostka Margita Valentová spolu setkali na online diskuzi ohledně možné proměny náměstí. Dohodli se, že vznikne koncepční studie, která nejen, že poslouží k brzké realizaci dílčích úprav, ale stane se i vizí do budoucna pro případy, kdy by z důvodů finančních zamýšlené úpravy nemohly být provedeny v dohledné době. Nekoncepční uchopení pouze jednotlivých dílčích by totiž mohlo vést k zbytečným vícenákladům.

Právě proto, že náměstí je prostor veřejný, chtěli bychom probudit zájem obyvatel o jeho využití. 

Okruhy, které byly diskutovány:
1) Možnost svést dešťovou vodu v dolní části náměstí, která by jinak odtekla do kanalizace, do retenční nádrže, tůně či průlehu. Zlepšil by se klimatický režim, což by podpořilo i růst nově vysázených stromů, které nahradí stávající lípy, jež budou (až na tři) z důvodu velkého poškození pokáceny. 
2) Možnost odclonit silnici vedoucí vzhůru náměstím do ulice Husova alejí vhodných stromů (např. lip). 
3) Nová koncepce zeleně u pomníku padlých v horní části náměstí


4) Výměna kulovitých nízkých javorů v ploše náměstí za vzrostlé stromy poskytující stín
5) Vybudování záhonu ve stepní úpravě, který nahradí trávu, naproti stávajícímu záhonu v horní části náměstí.


6) Vodní prvky na náměstí
- Nahrazení stávající „opevněné“ kašny komunikativnějším vodním prvkem s nižší zárubní, aby voda byla vidět i pohledově, nebo nahrazení kašny volnou tryskou.
- Možnost vybudování trysek, popř. i korýtka v části mezi schody a kanálem nad parkovací zónou. Schody by zároveň sloužily jako prostor k posezení za letních dnů. Představa je: hrajících si dětí mezi tryskami a jejich přihlížejících maminek v družné konverzaci na schodech.


7) Možnost navýšení parkovacích míst – důvodem je obslužnost náměstí a podpora místních drobných podnikatelů, neboť se stává, že obyvatelé z důvodu, že na náměstí nezaparkují, raději dojedou do většího supermarketu. 


Osazení parkomatů. Dle diskuse se zdá, že většina občanů je zvyklá, že se za parkování v centru měst platí. Instalace jednoho parkomatu centrálního či parkomatů u každého místa by vedla k menší obsazenosti náměstí trvale parkujícími auty. Poplatek za parkování v první půlhodině až hodině by byl minimální. Večer by mohli parkovací místa využít rezidenti.
9) Možnost pořádání občasných výstav formou jednoduchých plakátů zavěšených v prostoru.

0 Komentáře

0 Komentáře

Zachraňme žáby. Bariery v lokalitě Šmejkalka vybudovány.

Spolek

Sledujte nás

Štítky

Nejnovější

Archiv blogu

instagram