Obce mohou mít energii ve svých rukou
Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení fosilních zdrojů energie po povrchu země byla energetická infrastruktura budována od počátku pro potřeby center, odkud se posléze rozšiřuje. Díky tomu je využívání energie závislé na velkých celcích, především státu. Konečný spotřebitel má tak omezené možnosti ovlivnit to, jakou energii bude spotřebovávat a kolik za ní bude platit.
375 starostek, starostů a zástupců malých podniků připojili k Výzvě vládě na podporu komunitní energetiky. Ministerstvo životního prostředí představuje Modernizační fond jako nástroj pro financování komunitní energetiky, která může České republice pomoci k decentralizaci a dekarbonizaci energetického trhu, navrhuje ji však podpořit pouze 1,5 %, což je pro pokrytí potřeb více než 6 000 obcí v ČR zcela neadekvátní.
Obce, družstva a malé a střední podniky by přitom díky zapojení do energetických komunit získaly možnost vyrábět energii z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu. Tu mohou i chytře regulovat. Taková opatření zajistí nejen nižší cenu elektřiny, ale posílí i energetickou nezávislost občanů a zvýší kvalitu jejich života.
Hrozí však, že většinu peněz se rozdělí velkým hráčům na energetickém poli a na odporu decentralizace a energetické komunity poputuje jen minimální podpora.
Jako první se už v r. 1998 odhodlala vzít energetické zásobování občanů do svých rukou dvě menší evropská města – německé Schönau (3 tisíce obyvatel) a švédské Växjö (1500 obyvatel).
Waiblingen vypadá jako typické jihoněmecké město z pohlednice. Křivolaké uličky tu lemují hrázděné středověké domy. Při pohledu shora je ale obrázek jiný: střechy hustě pokrývají solární panely. Rozhodli o nich, nechali je namontovat a čerpají z nich elektřinu místní obyvatelé. Jsou jednou z mnoha energetických komunit v Německu, které si elektřinu vyrábí samy pro sebe. Waiblingen je zhruba stejně velký jako Frýdek Místek, tamní soláry ale vyrobí skoro čtvrtinu toho co největší česká fotovoltaická elektrárna v Ralsku.
České Kněžice na Nymbursku bývaly touto roční dobou typickou začouzenou vesnicí. Většina lidí topila uhlím a dřevem. "Když se ráno roztápěly kotle, chvílemi nebylo ani vidět," vzpomíná starosta Milan Kazda. Komíny už tady nekouří. Devadesát procent trvale žijících obyvatel se připojilo na náš centrální zdroj tepla − bioplynovou stanici a dva kotle na biomasu.
Česko je oproti Německu v podobných projektech pozadu. Podle Energetického regulačního úřadu bylo loni z celkem 26 378 výrobců elektřiny jen 54 měst nebo obcí. V Německu patří soukromníkům přes 40 procent německých zdrojů obnovitelné energie, které loni vyrobily bezmála polovinu elektřiny v zemi.
