Přátelé, sousedé, milovníci přírody, rok se s rokem sešel a náš slavný mnichovický KOSATEC SIBIŘSKÝ už zase pokvete. VYCHÁZKA PO ROZKVETLÝCH LOUKÁCH s botanikem Patrikem Mrázem se uskuteční v SOBOTU 6. ČERVNA OD 15 HOD. Sraz je v Kolodějích u rozcestníku. Společné KOSENÍ LOUKY NA SÝKORCE bude v SOBOTU 13. ČERVNA brzo ráno, jak padne ranní rosa. Těšíme se na vás!

Sucho a povodně Ztráta biodiversity Eroze půdy Špatná kvalita půdy Pátek 20. června od 17 hodin v Zahradách Myšlín Přednáška a diskuze s odborníkem a farmářem Návod na zmapování lokality a návrh opatření, jak krajinu napravit Občerstvení zajištěno

Uvítáme pomoc všech ženců, ženek, hraběnek i hrabat. Občerstvení zajištěno.Louka Na Sýkorce byla dlouhá léta zarostlá. Dobrovolníci tuto louku již několik let pravidelně kosí a tím posilují šanci na přežití a rozmnožení kosatce sibiřského, skvostu mnichovické (potažmo i české) přírody.Kosatec sibiřský byl kdysi běžnou rostlinou. Od pol. 20. století začal, zejména kvůli změnám v obhospodařování a odvodňování luk, silně ustupovat. Dnes je kosatec zákonem chráněným druhem v celé Evropě. Kosení: sobota 14. června od brzkých ranních hodin Hrabání a nakládání sena: sobota 21. června od 9.30 hod

Cesta žabího páru do vysněného rybníka. ✌️Uznejte, že to dá fušku 👉Ropucha takhle na jaře průměrně ujde 1.5 km Díky za filmový dokument ze zahrady Klára Auerová

Žabí výprava s dětmi z ZŠ Mnichovice https://www.facebook.com/zsmnichovice "Jak dlouho žije žába? Co žáby ohrožuje? Kolik průměrně kilometrů urazí žáby během jarního tahu?". Spousta otázek a velký zájem o tyto malé živočichy. Každá zachráněná žába se počítá, zjistily děti, když je s ohromným nadšením odnášely od silnice k rybníku🐸💚

Park Holíka se rozkládá v Mnichovicích kousek nad husitským kostelem. Po kom se jmenuje? Jiří Holík, rodák z Mnichovic, se stal v 17. století slavným evropským zahradníkem, který napsal několik knih, které byly opakovaně vydávány. Navíc měl Jiří Holík zajímavý životní osud. Nejprve se stal jezuitským cenzorem, ale čtení zakázaných knih ho přivedlo k tomu, že konvertoval k protestantismu a utekl za hranice.

Povodně Situaci při povodních zhoršuje naše krajina, která není dostatečně schopná pohltit a zadržet vodu. Důvodem jsou narovnané a vybetonované řeky, z nichž se voda nemůže rozlít do niv, dále velké lány polí bez mezí a remízků a zastavěná krajina s nepropustnými povrchy. Následky tak budou horší, než by být musely . Počasí vykazuje známky rozkolísaného klimatu. - Stoupá globální teplota. Letošní léto bylo po létu loňském nejteplejším v historii měření. I u nás přibylo tropických dnů (teplota nad 30 stupňů Celsia). Letos na jihovýchodě Moravy, kde bývalo průměrně ještě na začátku století 13 tropických dní, jich bylo naměřeno 37. - Extrémní projevy počasí se projevují jak požáry, tak povodněmi. Naučili jsme se žít nejen s termínem „bleskové povodně“, ale i „bleskové sucho“. - Světové oceány se vloni ohřály na nevídanou úroveň. Narušeno je tedy pohlcování přebytečného tepla z ovzduší, které dosud tlumilo extrémní výkyvy počasí. - Dochází častěji k poruchám pravidelné proudění vzduchu v atmosféře (jet streamy). Povodně v Mnichovicích v r. 1939

POKOSENO! Díky díky všem❤️ Kdo byste ještě někdo mohl pomoct s hrabáním a nakládáním trávy na valník příští víkend, hlaste se🙏. Moc by nám to pomohlo💚.

Kos kosou kosatec Přijďte tuto sobotu brzo ráno pomoci kosit louku Na Sýkorce a přispějte tak k záchraně ohroženého kosatce sibiřského, který představuje vzácný klenot naší přírody🙏🙏🙏

👉KVÍZ. Co víte o klimatické změně a ztrátě biodiverzity? Překvapivá fakta v osmi otázkách. Klikněte na odkaz: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScQMp0N4767xWHKvAHyiOxFDs5lY_xfxTQm0jgVrt4GeKH2mg/viewform?usp=sf_link

VODA A KRAJINA - RIZIKA A VÝZVY. PŘEDNÁŠKA RNDr. DAVIDA PITHARTA, CSc. David Pithart je hydrobiolog, předseda Koalice pro řeky, jeden z otců projektu obnovy šumavských mokřadů Life for Mires, autor revitalizace řeky Stropnice a konzultant v projektu Soutok (revitalizace území soutoku Berounky a Vltavy).

Co je Šmejkalka? Tak především místo v lese pod Hrusicemi, kde strašil Mulisák se svým synem Bubáčkem, dále se tak nazývá rybník u silnice z Hrusic do Ondřejova, do kterého vtéká stejnojmenný krásně se krajinou vinoucí potůček, a naposledy se tak jmenuje most na D1, který stavěli v první etapě výstavby dálnice ještě za Protektorátu. Most dnes vynecháme, ale dáme si kratší okruh malebnou krajinou začínající žlutou značkou u rybníku Šmejkalka. Ano, je to ten rybník, kam se chodí u silnice z Hrusic na Ondřejov pomilovat žáby, aby zde nakladly vajíčka a zajistily tak kontinuitu žabího pokolení. Rybník je krásný s čistou vodou, ostrůvkem a několika tůňkami. Skrz čirou vodu jsou v tomto období ve vodě vidět plovoucí žáby, některé dosud v pářícím aktu. Indikátorem čistoty prostředí jsou i škeble rybničné. Pokud se vydáte po značce lesem do prudkého kopce, čeká vás po výstupu odměna. Les totiž zmodrá. Divoce v něm roste drobná kytička - jaterník podléška. Poněkud neromantický název, který je v rozporu s jejím líbezným zjevem, dostala podle tvaru listů, které mají připomínat játra. Jarní efekt znásobují bílé sasanky a sem tam fialové plicníky, fialky vonné a u potůčků něžně rozkvétající orseje.

POJĎTE NA ŽÁBY. Skupiny dorovolníků sbírají v několika lokalitách žáby při jarním tahu. Iveta nasbírala 348 ropuch a několik čolků. Teď vypouští dosud pářící se dvojice do rybníka. Samotné ropuší samečky do vody ale vysype raději o kus dál, protože nezadaní samci se snaží soka ze hřbetu samičky sundat. Samička se pod tíhou několika takovýchto lásky chtivých samců, kterých bývá 3x-4x více než samiček, může dokonce utopit.

Máme ohromnou radost, protože pod Myšlínským zámečkem vznikla nová soustava tůní. Podívejte se na krátké video o tomto unikátním místě. Video: Letos spolek vybudoval soustavu tůní na místě, kde se dříve nacházel rybník pod Myšlínským zámečkem. Velké díky patří Janě Moravové, majitelce pozemku a nadšené podporovatelce návratu k původní krajině. Věříme, že dojde k zachování zdejšího vzácného myšlínského mokřadu a obnoví se původní pestrost místa. Zadržená voda už nebude tak rychle při velkých deštích odtékat narovnaným a vydlážděným korytem Myšlínského potoka z krajiny pryč. Další soustava tůní vznikla na pozemku města Mnichovice v lese pod Vlčím halířem. V prudkém kopci si totiž při deštích voda sama vymlela koryto a rychle jím z lesa mizela. Tůně ji zadrží, čímž se zdejší klima a vodní režim zlepší. Velmi děkujeme za součinnost paní starostce a paní místostarostce. V minulosti spolek vybudoval několik tůní při cestě na Šibeniční vrch v Jidaškách a také na mokřadní louce (ulice V loučkách) u Myšlínského potoku. Francouzský bohemista Xavier Galmiche (rozhovor pro Deník N) uvedl, že jeho oblíbené české slovo je tůň. Ve francouzštině totiž nemá ekvivalent. „Tůň je oknem do země“, poeticky dodal. Tak to vnímáme i my. Tůň je drobným okem v krajině, kterým se lze podívat i kousek pod zem tam, kde se voda shromažďuje proto, aby nám krajina nevyschla a byla milá pro život. VELKÉ PODĚKOVÁNÍ CHCEME VYJÁDŘIT NADACI ZEMĚKVĚT, KTERÁ PROJEKT FINANCOVALA.

💙 Zážitkové mapování v Zahradách Myšlín. Vzniká mapa podrobné krajiny v okolí Mnichovic, která pomůže k vytvoření studie proveditelnosti ohledně nápravy naší krajiny tak, aby byla odolná vůči suchu. Cílem je navázat na původní historickou krajinu z poloviny 19. století. Staňte se dobrovolníky i vy🙏 Video z mapování Zahrad Myšlín: https://drive.google.com/file/d/15LRzw8pPq4T0iqHknms7fmuzlpn1hgw-/view?usp=sharing

Hledají se mapéři, kteří pomohou zdokumentovat krajinu Mnichovicka a okolí🙏💡. Hledáme dobrovolníky, kteří na základě metodiky Živé krajiny a ČVUT vytvoří záznam naší krajiny Mnichovicka se zaměřením na její funkčnost. V digitální aplikaci Mergin maps se mapují buď prvky, které nejsou na mapách, jako jsou zamokřené plochy, remízky, skruže, meliorace, aleje apod., nebo, prvky, které na mapách jsou, ale je potřeba je změřit (velikosti koryt regulovaných potoků, propustků, mostků apod). ČVUT pak na základě těchto dat namodeluje absorpci naší krajiny při určité intenzitě deště. A hlavně na podkladě mapování je možné vypracovat studii proveditelnosti, která by měla vést k nápravě krajiny. Cílem je zmírnění sucha, prevence bleskových povodní, vodní a větrné eroze a obnova zemědělské půdy 🌦🍀. Model Živá krajina už si objednala města Krnov, Hustopeče, Velvary, dále probíhá za aktivity lokálních koordinátorů na cca stovce menších území 🖕. Je to dobrodružná aktivita, která mnohé baví. Vlastně je to jako hledat Pokémony, jen místo nich hledáte v krajině různé prvky, které byste jindy přehlédli, nebo je musíte doslova ulovit tím, že se pustíte i do míst, kam se jinak obyčejně z cesty neschází🤩. Těšíme se velice na hojnou účast mapérů❣️

Věděli jste, že dýmnivka patří do skupiny makovitých, tudíž vás při požití příjemně uklidní? Dali byste si k večeři jidášovo ucho? Nebo raději chleba s řeřišnicí? A proč nemá podbílek listy? Dýmnivka dutá. Název odkazuje na dutou cibulku. Je z čeledi makovitých, proto její květy vás příjemně utlumí. Plody připomínají maková zrnka a hojně je jedí mravenci. Trubicovitý květ je pro čmeláky, nikoli včely, které mají krátký sosák. Ale hmyz často proděravý květ výše a nektar prostě vysosá. Při detailním pohledu bývají v květech dírky. Podbílek šupinatý vyhlíží cizokrajně. To proto, že nemá listy. Jedná se o parazitní rostlinu, která parazituje na kořenech stromů, kterým bere živiny. Ohnivec. Pohádková houba Jidášovo ucho. Chutná houba, která roste na mrtvém dřevu bezu. Stačí osmažit. Medvědí česnek se stal oblíbenou bylinou naší jarní kuchyně. Řeřišnice luční. Výrazná chuť.Nejlepší na chlebu s máslem

Vycházka s Eliškou Kováříkovou z Výzkumného ústavu potravinářského. Tentokrát budeme objevovat rostliny, které zpetsří naše stravování a jsou k nalezení ve volné přírodě. Při procházce od Zittova mlýna do Kolodějí takových rostlin podél potoka roste až neuvěřitelně mnoho.

Dobrodružná procházka se spolkem Mnichovickou krajinou po myšlínském mokřadu. Pohádkově barevná krajina kvetoucích orsejí, dymnivek a sasanek.Vhodná je pevná obuv či holínky.