Biouhel Dnes si členové spolku Mnichovickou krajinou pod vedením uhlířky Martiny vyzkoušeli, jak se vyrábí biouhel. Jedná se o hnojivo, které má několik funkcí: P pomocnou - zlepšuje kvalitu půdy, podporuje půdní organismy, R rostlinnou - půdporuje růst rostlin, vyrábí se z odpadní biomasy A absorpční - zadržuje a postupně uvolňuje vodu, živiny a minerály Kde lze biouhle použít:  Jako přídavek při zakládání kompostů.  Na úpravu substrátů.  Na výrobu vlastních substrátů do pěstebních nádob (pro kaktusy, orchideje, papričky).  Na úpravu písčitých a jílovitých půd.  Přidává se pod nově vysazované stromy.  Do trávníků, k mulčovacímu materiálu.  Do podestýlky zvířat.  Aktivovaný, „nasáklý“ například jíchou ho používají jako hnojivo. Pokud by se někdo chtěl dozvědět víc, obraťte se na nás. Máme v našich řadách už několik zapálených místních uhlířů 🔥

Řekni, kde ty kytky jsou Kopretina, kohoutek, zvonek, pryskyřník – tradiční rostliny jarních českých luk jsou nyní v plném květu. V louce Na Sýkorce se před očima modrá několik vzácných a chráněných kosatců sibiřských, které tu divoce rostou. Upomínají na to, že původně na zdejších loukách kvetlo mnohem více vzácných rostlin, a to včetně několika druhů orchidejí. Jak to víme? Máme to „smutné“ štěstí, že můžeme srovnat popisy zdejší předválečné přírody z pera významného českého botanika prof. Velenovského, který v Mnichovicích žil, se současným stavem. Příčin ústupu orchidejí jako indikátorů kvality životního prostředí je vícero. Tak jak plynul čas, měnila se i krajina. Zmizel z ní dobytek, zejména kozy, tráva se přestala kosit na seno. Došlo k odvodnění luk a polí. Kdysi rozdrobené pastviny a louky byly sceleny a osety jednotvárnou směsí trav. Smíšené a prosvětlené lesy byly nahrazeny tmavými smrčinami. Neúměrným hnojením luk a změnou druhové struktury lesních porostů vymizely mykorizní houby, na kterých jsou orchideje bytostně závislé. Takže setkání s kosatcem v současné mnichovické krajině je skutečným svátkem. Spolek Mnichovickou krajinou chce pravidelným sečením vybraných luk posílit šanci na přežití a rozmnožení tohoto skvostu. Doufáme, že se nám na dosud podmáčené louky jednoho dne navrátí i orchideje.

Dobrodružná procházka se spolkem Mnichovickou krajinou po myšlínském mokřadu. Pohádkově barevná krajina kvetoucích orsejí, dymnivek a sasanek. Sem tam medvědí česnek. Škoda, že koryto potoka bylo na spodní části toku narovnáno a vydlážděno. Následkem je, že se voda nezdrží a rychle odtéka bez komunikace s okolím pryč. Mokřadní biotop pak také mizí a suché jsou i bývalé bažinné louky.

A co tahle? Je jedlá, nebo jedovatá? Výprava spolku Mnichovickou krajinou za jedlými rostlinami v divoké přírodě byla nejen velmi zábavná, ale i nadočekávání výživná. Eliška, naše průvodkyně, která o dobré stravě bádá ve Výzkumném ústavě potravinářském, nejprve pohovořila o nebezpečí, které číhá za samosběrem (viz varování níže), a poté jsme se už coby poučená skupina vydali podél Struhařovského potoka směrem do Kolodějí. Ve vlhkém prostředí potoční nivy bylo záhy objeveno mnoho jedlých rostlin, jejichž účinky a užití nám Eliška barvitě popsala. Košíčky (větší či menší dle předběžného očekávání) se začaly pěkně plnit. Vrcholem procházky bylo pozvání na Eliščinu zahradu, kde nám hostitelka předvedla odbornou kuchařskou šou, při které vyrobila bylinkové pomazánky a šeříkovo-pampeliškový tvaroh na sladko. „Správná výprava má být zakončena jídlem“, libovali si všichni. Těšíme se, že si tuhle výpravu zase někdy v budoucnu zopakujeme. Stručný přehled rostlin  Bršlice kozí noha – vypadá jako totální plevel, ale ozvláštní spousty pokrmů – přidává se do polévek, salátů, nádivek, pod maso…  Česnáček lékařský – používá se jako dochucovadlo, neboť chutná po česneku.  Potočnice lékařská – chutná jako rukola. Může se tedy přidat do salátu či na chlebíčky.  Šťovík kyselý – listy poslouží jako závitky.  Lopuch větší – chutný je uvařený kořen, mladé řapíky nahradí chřest.  Smetánka lékařská – pampeliška se dá sníst od kořene po květ. Z upraženého kořene se vyrábí náhražka kávy. Z květů se dělá sirup, med nebo salát. Listy se přidávají do nádivky či do polévky. V kombinaci s ořechy a olejem vyrobíte pesto.  Tužebník jilmový – květy jsou přírodním aspirinem. Listy působí hojivě, tudíž se přidávají do mastí či do koupele. Pije se jako čaj na zklidnění.  Šeřík – přidává se do sladkých tvarohů. Výborný je tvaroh z šeříku a pampelišek s cukrem.  Bezinka – zpracovávají se jen květy, plody (černé kuličky) jsou jedovaté. Vyhlášený je z ní sirup, oblíbeným jídlem je květ (kosmatice) osmažený v těstíčku. Nadšencům ještě varování. Dávejte pozor na záměnu, sbírejte jen to, co 100% znáte, vybírejte lokalitu (silnice, skládky apod. spíš ne) a nevysbírejte veškeré rostliny na jednom plácku (za rok pak třeba nebude).

Přijďte si společně natrhat a dozvědět se víc o jedlých rostlinách v okolí. Možná právě rostou i na vaší zahradě, a tak budete mít na jaře a v létě dost materiálu na saláty a spol.

Neděli 8.5. od 9:30 hod u Zittova mlýna.

Zveme Vás na workshop s uhlířkami Martinou a Dášou.

Biouhel - zázrak, který přináší do půdy život.

Biouhel není popel, jeho přínos je mnohem větší. Zlepšuje fyzikální i chemické vlastnosti půdy. Váže v sobě uhlík, zadržuje v půdě vodu a vydrží v ní stovky let. 

Příkladem skvělého působení biouhlu v půdě jsou Amazonské půdy Terra Preta, které uměle vytvářeli původní obyvatelé Amazonie. 

Velký nadšenci a hlavně členové spolku se sejdou již v sobotu 21.5. v 10 hodin na holině u Podhorek, abychom společně odnosili dřevní masu z lesa k ohništi u hřiště. Ti, kteří přijdou až v neděli se můžou dostavit již v 9 hodin a pomoct odnosit zbylé dřevo z lesa. Odměnou vám bude biouhel pro vaši zahradu. Rukavice, nádobu na biouhel, případně malé pilky, mačety a nůžky na větve sebou.