Podle tohoto kdysi obrovského rybníku se dodnes jmenuje část Mnichovic - Koloděje. Při povodni v r. 1735 se rybníku protrhla hráz, čímž vznikla velká škoda. Pro mlýn byl poté vybudován rozlohou mnohem menší rybník nazývaný Mlýnský, který je zde doposud. Nevíme, kdy a jestli byla hráz Koloděje obnovena. Spíš se zdá, že po ničivé povodni už k tomu nedošlo, ale zbytky mohutné hráze zde byly patrné ještě za první republiky. Oblast Kolodějí byla Vodohospodářských úřadem v 30.letech považována za hydrologicky nejpříznivější oblast a proto zde byly těsně po válce vybudovány čtyři obecní studně. Poměry se ale mění a vzhledem k trvajícímu suchu posledních let jedna z městských studní trvale vyschla a další v tropických letních dnech ztrácejí vodu až na kritickou úroveň. Město plánovalo rybník Koloděj obnovit. Struhařovský potok, na kterém Koloděj stával, je bystře tekoucí neregulovaný tok, který v kolodějském údolí meandruje a jehož břehy tvoří funkční biotop. Okolí je dostatečné vlhké a nacházejí se zde unikátní louky s bohatou květenou. Reliéf krajiny ještě umožňuje přibližně určit, kde se kdysi rybník rozkládal. Paní starostka a paní místostarostka se sešla s několika občany, kteří jsou v otázce ochrany a revitalizace místní krajiny aktivní. Přítomen byl také Ing. Kříž z Českého svazu ochránců přírody. Došlo ke shodě, že výstavba rybníka by znamenala milionové investice. Její vliv na stávající krajinu by byl sporný. V současné době se kvůli obnově biodiverzity a zádrže vody ustupuje od budování rybníků sloužících zejména k chovu ryb, ale případně se budují menší vodní nádrže, které jsou zapojeny do okolní krajiny třeba formou návazné kaskády tůní, v nichž se drží obojživelníci a další organismy. Stát podporuje stoprocentní dotací stavby tůní. Jejich pořízení je mnohem levnější a pro krajinu přínosnější. Kvůli riziku povodní by mohl na Struhařovském potoce případně vzniknout poldr. Poldr je zpravidla suchá zádržná vodní nádrž, do které se v případě povodně vlije voda a odteče výpustí.