Vycházka po pestré krajině k jídlu se spolkem Mnichovickou krajinou se stala pro mnohé účastníky objevnou. Jarní bylinky totiž prospějí nejen našemu zdraví, ale i v jisté míře odplevelení naší zahrady. Mnozí tak zjistili, že pěstovat na jaře salát ve skleníku je plýtvání energií. <Bezinka Čerstvé plody se nedoporučují konzumovat. Tepelně upravené se používají jako barvivo a likér. Květy se máčí v těstíčku a smaží, tzv. kosmatice. A vyhlášená je samozřejmě limonáda. <Pampeliška - obsahuje mangan, draslík, vitamíny, třísloviny, hořčiny, aminokyseliny a silice. Povzbuzují orgány trávicího systému a léčí zánět močových cest. V ní se nacházející inulin je vhodný pro diabetiky. V kuchyni lze využít úplně celá – od kořene až po květ. Kořeny usušte při 50 C˚. Prášek z kořenů je vhodný jako přísada do krémových polévek, chleba a do těsta. Pečivo bude mít zajímavou chuť a bude stravitelnější. Pampeliškové kafe z upraženého kořene se stalo hitem hipsterských kaváren. Listy se jedí jako salát nebo v polévce. Z květů lze připravit tzv. pampeliškový med. <Česnáček – výborný je na chleba s máslem, do salátů, polévek, omáček, placek, tvarohových pomazánek, nádivek či pod maso. Semínka se dají použít jako hořčičná.> <Popenec - v kuchyni se používá čerstvá i sušená nať, přidává se do sušené zeleniny a masa, karbanátků a zeleninových polévek. Čerstvým popencem ochucujeme omelety, tvarohové pomazánky, bramborové saláty, míchaná vajíčka, kořeníme jím i vařené brambory.

<Potočnice lékařská je plná minerálů (železo a draslík), vitamínů, jódu a silice. Doporučuje se při problémech s játry, žaludkem a střevy. Přidává se do regeneračních šampónů. Ve volné přírodě roste, jak už název napovídá, u potoků.> <Kopřiva patří mezi bylinky, které mají vliv na metabolismus a hubnutí. Dokonce dokáže příznivě ovlivnit hladinu krevního cukru.> <Bršlice - zatímco zahrádkáři bršlici vidí velmi neradi, ve středověku ji v klášterech pěstovali. Je z ní výborný salát. Stačí trochu zakapat balzamikovým octem a přidat olej.>

<Co na co: <Vlasy – výluh z potočnice, kopřivy, lopuchu> <Salát – Bršilice kozí noha, pampeliška, sedmikráska, potočnice, česnáček, květy macešky, tulipánu, karafiátu, podbělu, popenec, květy ovocných stromů, fialky, plicník>

<Nádivka – mladé kopřivy, popenec, sedmikráska, bršlice> <Polévka – popenec, česnáček, medvědí česnek, bršlice, kopřivy, pampeliška> <Pesto - česnáček, medvědí česnek> <Čaj - hluchavka, plicník, heřmánek, lípový květ, lístky borůvčí, jahodiní>

<Špenát - bršlice, kopřivy> <Topinambur – kořen z lopuchy> <Vinné listy - šťovík a lopuch> <Pomazánky: česnáček, řeřišnice, medvědí česnek, potočnice, popenec, šeřík> < < Bezová limča: Rozvaříme 1/2 kg cukru v 4l vody, přidáme 4-5 opraných bezových květů a na kolečka nakrájený citron. Necháme den ustát a přecedíme.> <Salát z pampelišek Listy pampelišek nakrájíme, zakapeme citronovou šťávou, přidáme nakrájený pomeranč, vmícháme jogurt.>

<Nachlazení: bezinka, plicník, podběl, heřmánek, jitrocel, mateřídouška, břečťan> <Trávení: bezinka, potočnice, kopřiva, pampeliška, jahodník, lichořeřišníce, meduňka, máta, kostival, mochna husí, měsíček Zánětech močových cest: pampeliška, kopřiva, heřmánek> <Pozor! Léčivky se často mají užívat jen po nějakou dobu. Většinu doplňků z lékárny taky nejíte trvale. Např. podběl nebo plicník mají při delší konzumaci karcinogenní účinky. A kopřiva odvápňuje. Takže by jednorázová konzumace neměla být delší než 14 dnů.>

Věděli jste, že dýmnivka patří do skupiny makovitých, tudíž vás při požití příjemně uklidní? Dali byste si k večeři jidášovo ucho? Nebo raději chleba s řeřišnicí? A proč nemá podbílek listy? Dýmnivka dutá. Název odkazuje na dutou cibulku. Je z čeledi makovitých, proto její květy vás příjemně utlumí. Plody připomínají maková zrnka a hojně je jedí mravenci. Trubicovitý květ je pro čmeláky, nikoli včely, které mají krátký sosák. Ale hmyz často proděravý květ výše a nektar prostě vysosá. Při detailním pohledu bývají v květech dírky. Podbílek šupinatý vyhlíží cizokrajně. To proto, že nemá listy. Jedná se o parazitní rostlinu, která parazituje na kořenech stromů, kterým bere živiny. Ohnivec. Pohádková houba Jidášovo ucho. Chutná houba, která roste na mrtvém dřevu bezu. Stačí osmažit. Medvědí česnek se stal oblíbenou bylinou naší jarní kuchyně. Řeřišnice luční. Výrazná chuť.Nejlepší na chlebu s máslem

Vycházka s Eliškou Kováříkovou z Výzkumného ústavu potravinářského. Tentokrát budeme objevovat rostliny, které zpetsří naše stravování a jsou k nalezení ve volné přírodě. Při procházce od Zittova mlýna do Kolodějí takových rostlin podél potoka roste až neuvěřitelně mnoho.

Dobrodružná procházka se spolkem Mnichovickou krajinou po myšlínském mokřadu. Pohádkově barevná krajina kvetoucích orsejí, dymnivek a sasanek.Vhodná je pevná obuv či holínky.