Vycházka po pestré krajině k jídlu se spolkem Mnichovickou krajinou se stala pro mnohé účastníky objevnou. Jarní bylinky totiž prospějí nejen našemu zdraví, ale i v jisté míře odplevelení naší zahrady. Mnozí tak zjistili, že pěstovat na jaře salát ve skleníku je plýtvání energií.

<Bezinka Čerstvé plody se nedoporučují konzumovat. Tepelně upravené se používají jako barvivo a likér. Květy se máčí v těstíčku a smaží, tzv. kosmatice. A vyhlášená je samozřejmě limonáda. <Pampeliška - obsahuje mangan, draslík, vitamíny, třísloviny, hořčiny, aminokyseliny a silice. Povzbuzují orgány trávicího systému a léčí zánět močových cest. V ní se nacházející inulin je vhodný pro diabetiky. V kuchyni lze využít úplně celá – od kořene až po květ. Kořeny usušte při 50 C˚. Prášek z kořenů je vhodný jako přísada do krémových polévek, chleba a do těsta. Pečivo bude mít zajímavou chuť a bude stravitelnější. Pampeliškové kafe z upraženého kořene se stalo hitem hipsterských kaváren. Listy se jedí jako salát nebo v polévce. Z květů lze připravit tzv. pampeliškový med. <Česnáček – výborný je na chleba s máslem, do salátů, polévek, omáček, placek, tvarohových pomazánek, nádivek či pod maso. Semínka se dají použít jako hořčičná.> <Popenec - v kuchyni se používá čerstvá i sušená nať, přidává se do sušené zeleniny a masa, karbanátků a zeleninových polévek. Čerstvým popencem ochucujeme omelety, tvarohové pomazánky, bramborové saláty, míchaná vajíčka, kořeníme jím i vařené brambory.

<Potočnice lékařská je plná minerálů (železo a draslík), vitamínů, jódu a silice. Doporučuje se při problémech s játry, žaludkem a střevy. Přidává se do regeneračních šampónů. Ve volné přírodě roste, jak už název napovídá, u potoků.> <Kopřiva patří mezi bylinky, které mají vliv na metabolismus a hubnutí. Dokonce dokáže příznivě ovlivnit hladinu krevního cukru.> <Bršlice - zatímco zahrádkáři bršlici vidí velmi neradi, ve středověku ji v klášterech pěstovali. Je z ní výborný salát. Stačí trochu zakapat balzamikovým octem a přidat olej.>

<Co na co: <Vlasy – výluh z potočnice, kopřivy, lopuchu> <Salát – Bršilice kozí noha, pampeliška, sedmikráska, potočnice, česnáček, květy macešky, tulipánu, karafiátu, podbělu, popenec, květy ovocných stromů, fialky, plicník>

<Nádivka – mladé kopřivy, popenec, sedmikráska, bršlice> <Polévka – popenec, česnáček, medvědí česnek, bršlice, kopřivy, pampeliška> <Pesto - česnáček, medvědí česnek> <Čaj - hluchavka, plicník, heřmánek, lípový květ, lístky borůvčí, jahodiní>

<Špenát - bršlice, kopřivy> <Topinambur – kořen z lopuchy> <Vinné listy - šťovík a lopuch> <Pomazánky: česnáček, řeřišnice, medvědí česnek, potočnice, popenec, šeřík> < < Bezová limča: Rozvaříme 1/2 kg cukru v 4l vody, přidáme 4-5 opraných bezových květů a na kolečka nakrájený citron. Necháme den ustát a přecedíme.> <Salát z pampelišek Listy pampelišek nakrájíme, zakapeme citronovou šťávou, přidáme nakrájený pomeranč, vmícháme jogurt.>

<Nachlazení: bezinka, plicník, podběl, heřmánek, jitrocel, mateřídouška, břečťan> <Trávení: bezinka, potočnice, kopřiva, pampeliška, jahodník, lichořeřišníce, meduňka, máta, kostival, mochna husí, měsíček Zánětech močových cest: pampeliška, kopřiva, heřmánek> <Pozor! Léčivky se často mají užívat jen po nějakou dobu. Většinu doplňků z lékárny taky nejíte trvale. Např. podběl nebo plicník mají při delší konzumaci karcinogenní účinky. A kopřiva odvápňuje. Takže by jednorázová konzumace neměla být delší než 14 dnů.>