Projekty

Hlavními tématy spolku jsou voda, les a louky.

Je třeba navrátit se ke krajině našich předků, v níž byly tůně, mokřady, remízky, neregulované potoky a lesy bez rozsáhlých holin běžné. Naše heslo zní "Mysli globálně, jednej lokálně". Krajina kolem Mnichovic se změnila - zmizela část lesů, pravidelně v posledních letech vysychaly městské studně (jedna natrvalo). Lidé nemají v soukromých studních vodu. To vede k zvýšenému zájmu zapojit se do projektů, které se snaží o nápravu místní krajiny. Naším cílem je tedy převzít generační zodpovědnost, protože chceme krajinu odevzdat v dobrém stavu i našim dětem. Dalším cílem je vybudování komunity, které záleží na místě, kde žije.

Voda 

Naším cílem je budování tůní na mokřadních loukách a částečná deregulace zpevněných koryt potoků. Důvodem je obnova režimu vody v krajině (zejména spodních vod), kdy jinak voda napřímenými zahloubenými a vydlážděnými koryty potoků rychle z krajiny odteče, aniž by komunikovala s okolní přírodou. Navíc může při extrémních deštích docházet i k bleskové povodni na spodních tocích. Zatím jsme realizovali tůně na louce u Myšlínského potoku.


Les

Chceme lesy druhově a věkově rozmanité. Jejich obnova po kůrovcové kalamitě by měla odpovídat původním druhům dřevin a tudíž probíhat co nejvíce přirozeným způsobem. Snažíme se prosadit změnu lesního hospodářského plánu na nepasečné hospodaření, tedy způsob obnovy lesa, který již primárně nepočítá s komerční produkční funkcí lesa, kdy se les pěstuje za účelem prodeje dřeva, ale spíše se snaží orientovat na funkci rekreační a ekologickou, kdy se les dokáže do jisté míry obnovit sám přirozeně z okolních náletů sazenic. Geneticky původní les je, a to v porovnáním s lesem uměle vypěstovaným ze zakoupených sazenic, odolný a dlouhověký. Např. dožití dubu ze zakoupené sazeničky je 100 let, ze semene 500 let a více. Tyto funkce – produkční a ekologická - mohou jít v ruku v ruce. Dobře založený a obhospodařovaný les prosperuje jak ekologicky, tak i ekonomicky.


Louky

Některé louky, na kterých rostou nebo dříve rostly vzácné chráněné druhy rostlin 2x ročně kosíme. Je to z důvodu, že když se louky neudržují, zarostou konkurenčními druhy silnějších rostlin a vzácné rostliny pak ustoupí nebo úplně zmizí. Kosením se biodiverzita luk dá obnovit a postupně pak dochází k návratu původních druhů rostlin.

Kosatec sibiřský (latinsky Iris sibirica) byl kdysi poměrně běžnou a díky svým modrým květům na dlouhé lodyze nepřehlédnutelnou ozdobou vlhkých luk a mokřadů. Od druhé půlky minulého století začal silně ustupovat zejména kvůli změnám v obhospodařování lučních biotopů, odvodňování luk a jejich proměně v intenzívně obhospodařovaná pole či pastviny a celkové eutrofizaci krajiny. Dnes je proto kosatec sibiřský na území České republiky, podobně jako v mnoha jiných evropských zemích, silně ohroženým a zákonem chráněným druhem. V Mnichovicích druh ještě stále roste v nemnoha desítkách jedinců, zřejmě se jedná o nejbohatší lokalitu na Říčansku, na vlhké opuštěné louce pod chatovou osadou „Na sýkorce" v údolí Struhařovského potoka. Kvete koncem května a počátkem června a část louky, kde se kosatec vyskytuje, v tu dobu doslova zmodrá. Těm, kteří rádi chodí do přírody, můžeme vřele doporučit, aby se tam šli podívat. Ta krása stojí rozhodně za to! Protože louka je v současnosti nevyužívaná a silně zarůstá konkurenčně silnějšími druhy rostlin, členové a příznivci spolku Mnichovickou krajinou by chtěli tuto louku po souhlasu majitelů pozemků (jedním z nich je i p. Jan Zenkl z Mnichovic, který už vydal souhlas) pravidelně kosit a posílit tak šanci na přežití tohoto skvostu mnichovické přírody. Patrik Mráz a Jan Pokorný



Město

Veřejné prostory, jako je např. náměstí, mají být nejen příjemné klimaticky, ale i poskytovat důvod, aby na ně lidé záměrně přišli a strávili zde určitý čas. Chtěli bychom do městské zeleně zahrnout  moderní prvky „modrozelené infrastruktury“, jako je vzrostlá zeleň, vodní prvky, využití dešťové vody.





instagram