Přátelé, sousedé, milovníci přírody, rok se s rokem sešel a náš slavný mnichovický KOSATEC SIBIŘSKÝ už zase pokvete. VYCHÁZKA PO ROZKVETLÝCH LOUKÁCH s botanikem Patrikem Mrázem se uskuteční v SOBOTU 6. ČERVNA OD 15 HOD. Sraz je v Kolodějích u rozcestníku. Společné KOSENÍ LOUKY NA SÝKORCE bude v SOBOTU 13. ČERVNA brzo ráno, jak padne ranní rosa. Těšíme se na vás!

Žabí výprava s dětmi z ZŠ Mnichovice https://www.facebook.com/zsmnichovice "Jak dlouho žije žába? Co žáby ohrožuje? Kolik průměrně kilometrů urazí žáby během jarního tahu?". Spousta otázek a velký zájem o tyto malé živočichy. Každá zachráněná žába se počítá, zjistily děti, když je s ohromným nadšením odnášely od silnice k rybníku🐸💚

👉KVÍZ. Co víte o klimatické změně a ztrátě biodiverzity? Překvapivá fakta v osmi otázkách. Klikněte na odkaz: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScQMp0N4767xWHKvAHyiOxFDs5lY_xfxTQm0jgVrt4GeKH2mg/viewform?usp=sf_link

Zde reportáž Českého rozhlasu o školení mapérů v minulém roce: https://photos.google.com/search/rozhlas/photo/AF1QipOwvnrbVF4xzOcx4Xm8pUdKoCQzUY2UTM1MNMoG Spolek Mnichovickou krajinou dal dohromady skupinu místních dobrovolníků a zástupců, kteří na základě metodiky Živé krajiny a ČVUT vytváří záznam naší krajiny se zaměřením na její funkčnost. Jedná se o model Živá krajina, který krajinu zaznamenává moderními digitálními prostředky a zároveň jako podklad používá mapy stabilního katastru z poloviny 19. století. Studie jsou součástí Krajinného plánu adaptace ČR na klimatickou změnu. Plánem je zmapování a revitalizace celého území ČR. Dobrovolníci pomocí aplikace ve svých mobilních telefonech zanáší do digitální mapy (Mergin maps) buď prvky, které nejsou na mapách (zamokřené plochy, remízky, skruže, meliorace, aleje apod.), nebo prvky, které na mapách jsou, ale je potřeba je změřit (velikosti koryt regulovaných potoků, propustků, mostků apod). Mapy se průběžně synchronizují, takže na daném území vidíte namapovaná místa, která už zanesl někdo jiný. Mapování je zábavné. V krajině totiž musíte doslova ulovit určité prvky, a to tak, že se pustíte i do míst, kam byste jinak obyčejně z cesty nesešli. Kousek za humny tak prožijete ohromná dobrodružství. Opravdu může mapovat třeba celá rodina na nedělním výletě. ČVUT pak na základě těchto dat namodeluje absorpci krajiny při určité intenzitě deště. A hlavně na podkladě mapových výstupů je možné vypracovat studie proveditelnosti, které slouží jako podklad pro realizaci komplexních opatření. Takto obnovená krajina by měla mít silnou adaptační schopnost vůči klimatické změně a dojít by mělo i k obnově malého oběhu vody.

VODA A KRAJINA - RIZIKA A VÝZVY. PŘEDNÁŠKA RNDr. DAVIDA PITHARTA, CSc. David Pithart je hydrobiolog, předseda Koalice pro řeky, jeden z otců projektu obnovy šumavských mokřadů Life for Mires, autor revitalizace řeky Stropnice a konzultant v projektu Soutok (revitalizace území soutoku Berounky a Vltavy).

POJĎTE NA ŽÁBY. Skupiny dorovolníků sbírají v několika lokalitách žáby při jarním tahu. Iveta nasbírala 348 ropuch a několik čolků. Teď vypouští dosud pářící se dvojice do rybníka. Samotné ropuší samečky do vody ale vysype raději o kus dál, protože nezadaní samci se snaží soka ze hřbetu samičky sundat. Samička se pod tíhou několika takovýchto lásky chtivých samců, kterých bývá 3x-4x více než samiček, může dokonce utopit.

Vycházka po pestré krajině k jídlu se spolkem Mnichovickou krajinou se stala pro mnohé účastníky objevnou. Jarní bylinky totiž prospějí nejen našemu zdraví, ale i v jisté míře odplevelení naší zahrady. Mnozí tak zjistili, že pěstovat na jaře salát ve skleníku je plýtvání energií. <Bezinka Čerstvé plody se nedoporučují konzumovat. Tepelně upravené se používají jako barvivo a likér. Květy se máčí v těstíčku a smaží, tzv. kosmatice. A vyhlášená je samozřejmě limonáda. <Pampeliška - obsahuje mangan, draslík, vitamíny, třísloviny, hořčiny, aminokyseliny a silice. Povzbuzují orgány trávicího systému a léčí zánět močových cest. V ní se nacházející inulin je vhodný pro diabetiky. V kuchyni lze využít úplně celá – od kořene až po květ. Kořeny usušte při 50 C˚. Prášek z kořenů je vhodný jako přísada do krémových polévek, chleba a do těsta. Pečivo bude mít zajímavou chuť a bude stravitelnější. Pampeliškové kafe z upraženého kořene se stalo hitem hipsterských kaváren. Listy se jedí jako salát nebo v polévce. Z květů lze připravit tzv. pampeliškový med. <Česnáček – výborný je na chleba s máslem, do salátů, polévek, omáček, placek, tvarohových pomazánek, nádivek či pod maso. Semínka se dají použít jako hořčičná.> <Popenec - v kuchyni se používá čerstvá i sušená nať, přidává se do sušené zeleniny a masa, karbanátků a zeleninových polévek. Čerstvým popencem ochucujeme omelety, tvarohové pomazánky, bramborové saláty, míchaná vajíčka, kořeníme jím i vařené brambory.

<Potočnice lékařská je plná minerálů (železo a draslík), vitamínů, jódu a silice. Doporučuje se při problémech s játry, žaludkem a střevy. Přidává se do regeneračních šampónů. Ve volné přírodě roste, jak už název napovídá, u potoků.> <Kopřiva patří mezi bylinky, které mají vliv na metabolismus a hubnutí. Dokonce dokáže příznivě ovlivnit hladinu krevního cukru.> <Bršlice - zatímco zahrádkáři bršlici vidí velmi neradi, ve středověku ji v klášterech pěstovali. Je z ní výborný salát. Stačí trochu zakapat balzamikovým octem a přidat olej.>

<Co na co: <Vlasy – výluh z potočnice, kopřivy, lopuchu> <Salát – Bršilice kozí noha, pampeliška, sedmikráska, potočnice, česnáček, květy macešky, tulipánu, karafiátu, podbělu, popenec, květy ovocných stromů, fialky, plicník>

<Nádivka – mladé kopřivy, popenec, sedmikráska, bršlice> <Polévka – popenec, česnáček, medvědí česnek, bršlice, kopřivy, pampeliška> <Pesto - česnáček, medvědí česnek> <Čaj - hluchavka, plicník, heřmánek, lípový květ, lístky borůvčí, jahodiní>

<Špenát - bršlice, kopřivy> <Topinambur – kořen z lopuchy> <Vinné listy - šťovík a lopuch> <Pomazánky: česnáček, řeřišnice, medvědí česnek, potočnice, popenec, šeřík> < < Bezová limča: Rozvaříme 1/2 kg cukru v 4l vody, přidáme 4-5 opraných bezových květů a na kolečka nakrájený citron. Necháme den ustát a přecedíme.> <Salát z pampelišek Listy pampelišek nakrájíme, zakapeme citronovou šťávou, přidáme nakrájený pomeranč, vmícháme jogurt.>

<Nachlazení: bezinka, plicník, podběl, heřmánek, jitrocel, mateřídouška, břečťan> <Trávení: bezinka, potočnice, kopřiva, pampeliška, jahodník, lichořeřišníce, meduňka, máta, kostival, mochna husí, měsíček Zánětech močových cest: pampeliška, kopřiva, heřmánek> <Pozor! Léčivky se často mají užívat jen po nějakou dobu. Většinu doplňků z lékárny taky nejíte trvale. Např. podběl nebo plicník mají při delší konzumaci karcinogenní účinky. A kopřiva odvápňuje. Takže by jednorázová konzumace neměla být delší než 14 dnů.>

 Přednáška a ochutnávka kvašené zeleniny s Eliškou z Výzkumného ústavu potravinářského.

Biouhel Dnes si členové spolku Mnichovickou krajinou pod vedením uhlířky Martiny vyzkoušeli, jak se vyrábí biouhel. Jedná se o hnojivo, které má několik funkcí: P pomocnou - zlepšuje kvalitu půdy, podporuje půdní organismy, R rostlinnou - půdporuje růst rostlin, vyrábí se z odpadní biomasy A absorpční - zadržuje a postupně uvolňuje vodu, živiny a minerály Kde lze biouhle použít:  Jako přídavek při zakládání kompostů.  Na úpravu substrátů.  Na výrobu vlastních substrátů do pěstebních nádob (pro kaktusy, orchideje, papričky).  Na úpravu písčitých a jílovitých půd.  Přidává se pod nově vysazované stromy.  Do trávníků, k mulčovacímu materiálu.  Do podestýlky zvířat.  Aktivovaný, „nasáklý“ například jíchou ho používají jako hnojivo. Pokud by se někdo chtěl dozvědět víc, obraťte se na nás. Máme v našich řadách už několik zapálených místních uhlířů 🔥

Dobrodružná procházka se spolkem Mnichovickou krajinou po myšlínském mokřadu. Pohádkově barevná krajina kvetoucích orsejí, dymnivek a sasanek. Sem tam medvědí česnek. Škoda, že koryto potoka bylo na spodní části toku narovnáno a vydlážděno. Následkem je, že se voda nezdrží a rychle odtéka bez komunikace s okolím pryč. Mokřadní biotop pak také mizí a suché jsou i bývalé bažinné louky.

A co tahle? Je jedlá, nebo jedovatá? Výprava spolku Mnichovickou krajinou za jedlými rostlinami v divoké přírodě byla nejen velmi zábavná, ale i nadočekávání výživná. Eliška, naše průvodkyně, která o dobré stravě bádá ve Výzkumném ústavě potravinářském, nejprve pohovořila o nebezpečí, které číhá za samosběrem (viz varování níže), a poté jsme se už coby poučená skupina vydali podél Struhařovského potoka směrem do Kolodějí. Ve vlhkém prostředí potoční nivy bylo záhy objeveno mnoho jedlých rostlin, jejichž účinky a užití nám Eliška barvitě popsala. Košíčky (větší či menší dle předběžného očekávání) se začaly pěkně plnit. Vrcholem procházky bylo pozvání na Eliščinu zahradu, kde nám hostitelka předvedla odbornou kuchařskou šou, při které vyrobila bylinkové pomazánky a šeříkovo-pampeliškový tvaroh na sladko. „Správná výprava má být zakončena jídlem“, libovali si všichni. Těšíme se, že si tuhle výpravu zase někdy v budoucnu zopakujeme. Stručný přehled rostlin  Bršlice kozí noha – vypadá jako totální plevel, ale ozvláštní spousty pokrmů – přidává se do polévek, salátů, nádivek, pod maso…  Česnáček lékařský – používá se jako dochucovadlo, neboť chutná po česneku.  Potočnice lékařská – chutná jako rukola. Může se tedy přidat do salátu či na chlebíčky.  Šťovík kyselý – listy poslouží jako závitky.  Lopuch větší – chutný je uvařený kořen, mladé řapíky nahradí chřest.  Smetánka lékařská – pampeliška se dá sníst od kořene po květ. Z upraženého kořene se vyrábí náhražka kávy. Z květů se dělá sirup, med nebo salát. Listy se přidávají do nádivky či do polévky. V kombinaci s ořechy a olejem vyrobíte pesto.  Tužebník jilmový – květy jsou přírodním aspirinem. Listy působí hojivě, tudíž se přidávají do mastí či do koupele. Pije se jako čaj na zklidnění.  Šeřík – přidává se do sladkých tvarohů. Výborný je tvaroh z šeříku a pampelišek s cukrem.  Bezinka – zpracovávají se jen květy, plody (černé kuličky) jsou jedovaté. Vyhlášený je z ní sirup, oblíbeným jídlem je květ (kosmatice) osmažený v těstíčku. Nadšencům ještě varování. Dávejte pozor na záměnu, sbírejte jen to, co 100% znáte, vybírejte lokalitu (silnice, skládky apod. spíš ne) a nevysbírejte veškeré rostliny na jednom plácku (za rok pak třeba nebude).

Přijďte si společně natrhat a dozvědět se víc o jedlých rostlinách v okolí. Možná právě rostou i na vaší zahradě, a tak budete mít na jaře a v létě dost materiálu na saláty a spol.

Neděli 8.5. od 9:30 hod u Zittova mlýna.

Zveme Vás na workshop s uhlířkami Martinou a Dášou.

Biouhel - zázrak, který přináší do půdy život.

Biouhel není popel, jeho přínos je mnohem větší. Zlepšuje fyzikální i chemické vlastnosti půdy. Váže v sobě uhlík, zadržuje v půdě vodu a vydrží v ní stovky let. 

Příkladem skvělého působení biouhlu v půdě jsou Amazonské půdy Terra Preta, které uměle vytvářeli původní obyvatelé Amazonie. 

Velký nadšenci a hlavně členové spolku se sejdou již v sobotu 21.5. v 10 hodin na holině u Podhorek, abychom společně odnosili dřevní masu z lesa k ohništi u hřiště. Ti, kteří přijdou až v neděli se můžou dostavit již v 9 hodin a pomoct odnosit zbylé dřevo z lesa. Odměnou vám bude biouhel pro vaši zahradu. Rukavice, nádobu na biouhel, případně malé pilky, mačety a nůžky na větve sebou.  

První neděli v září (5.9.) se na vás velice těšíme! Na náměstí v Mnichovicích proběhne dopoledne akce Den se spolkem. Co zažijete? - farmářský trh s nabídkou místních výrobků - občerstvení - dílničku pro děti (voskařská dílna, malování na textil, malování na obličej) - lukostřelbu pro děti - výstavu a přednášky o možnostech nápravy místní krajiny a také srovnání nynějšího stavu se stavem v 30. letech 20. století - otevřené budou některé obchody (Modrásek, zdravá výživa a vinotéka).

Sekat jsme v lokalitě Na Sýkorce začali za kuropění, když padla rosa. Sladěné pohyby sekáčů udávaly tempo a postupně se z vysoké trávy vynořovaly modré kosatce sibiřské a větvičky chráněné vrby rozmarýnolisté. Následovala vycházka, kterou z Kolodějů na Sýkorku vedl botanik Patrik Mráz. Tyto dvě lokality ještě oplývají původní květenou, a to díky izolované poloze u Struhařovského potoka, kde jsou louky mokřadního typu. Nicméně tím, že se louky změnou hospodaření neudržují, zmizely z nich z velké části původní druhy rostlin. Ještě v 30.letech popsal botanik prof. Velenovský v okolí Mnichovic 13 druhů orchidejí, nyní už nenacházíme ani jednu. Důvodem je i to, že některé druhy orchidejí žijí v symbioze s houbami, které byly zahubeny používáním hnojiv. Na konec vycházky si účastníci mohli zkusit zakosit. To se všem líbilo a zdá se, že v dětech roste další generace sekáčů😀.

 Počasí bylo jako malované a nálada účastníků výborná. Vycházku vedl člen spolku botanik Patrik Mráz.

Adventní naučná vycházka od Zittova mlýna na Myšlínské. Účastníci se dozvěděli informace z historie a také poznatky o přírodním a krajinném rázu Mnichovic. Zakončení bylo v Myšlínských zahradách, kde se podávalo skvělé občerstvení a byl zde adventní trh autorských výrobků výtvarníků.

Koordinátorky pro zádrž vody v krajině z Mnichovic Klára Kabátová a Alena Kačinetzová se zúčastnily školení spolku Živá voda, které se konalo v Broumově. Předseda spolku Jiří Malík je autorem návrhu řešení adaptace ČR na klima. Tento projekt se umístil mezi šesti nejlepšími ve Stockholm Water Prize, což je taková Nobelovka pro vodu, a je ministerstvem pro místní rozvoj zvažován jako vzorový pro celou ČR. Cílem je vytipovat možnosti, jak svou místní krajinu revitalizovat, nejlépe se navrátit ke krajině našich předků. Musíme zadržet vodu, která regulovanými vodními toky a melioračními trubkami uniká z daného území, což způsobuje sucho a při extrémních deštích navíc i lokální povodně. Cílem je vybudovat tůně, mokřady, v polích remízky a biopásy (opatření proti vodní i větrné erozi). Tato krajinná opatření stojí zlomek ceny v porovnání s náklady na vybudování přehrad a velkostaveb jako jsou betonové hráze chovných rybníků. Naše krajina se mění. Považujme ji za hodnotu, kterou předáme našim dětem.