Mnichovice se druhou únorovou neděli proměnily v jedno velké jeviště. Letošní masopustní veselí tak potvrdilo, že tradice jsou u nás v nejlepší kondici, a to díky skvělé sousedské soudržnosti. Program odstartoval na zaplněném náměstí, kde paní starostka oficiálně předala vládu nad městem do rukou Masopusta. Celý ceremoniál i následné scénky si vzal pod křídla Ochotnický divadelní spolek Mnichovice. Hitem se, ostatně jako každoročně, stal „zázračný“ mlýn. Vidět babice měnit se v mladice je zážitek, který Mnichovice proslavil, a tak máme rok od roku více zájemkyň o tuto jednoduchou a přitom účinnou kúru. Velké díky patří paní učitelkám a dětem ze základní školy. Taneční vystoupení a divadelní hra o sv. Dorotě sklidily zasloužený potlesk nadšených diváků. Maškary se už dopředu těšily na legendární škvarkové chleby ze školní jídelny. Vstup do mateřské školky proměnila krásně vyzdobená vrata s tématikou masopustu, takže se z nich stala brána do světa této veselice. Radost dětem udělaly masky, které si vyrobily ve výtvarné dílně Mozaiky Montessori, a hračky z přírodních materiálů z tvořivé dílny Lesní školky Malala. Děkujeme za pohostinnost rodině Pecháčkových z Potočin a týmu ze Smetanovy ulice. Plné stoly jsou srdcem celého masopustu. Jitrnice, klobásy a poctivé polévky přitáhly davy ke stánku Střímelických uzenin. Masopust stojí na práci mnoha dobrovolníků. Je skvělé, že došlo k obnovení této tradice, do níž se zapojují obyvatelé, školy, školky a spolky. Děkujeme také za podporu pracovníkům technických služeb města.

Cesta k rybníkům vede přímo z centra Mukařova - od kostela Nanebevzetí Panny Marie se vydejte ulicí Dubová k lesu. MUKAŘOV Historie obec Mukařov je úzce spjata s osídlením zdejších hlubokých lesů. 👉Vojín Mukar a první písemné prameny Mukařov prý získal jméno po svém zakladateli, vojínovi Mukarovi. Ten patřil do družiny knížete Vladislava II. a v roce 1158 se vyznamenal při obléhání Milána. Za odměnu obdržel od krále výsluhu v tehdejším „Černém lese“, kde založil dvorec. Archeologické nálezy keramiky v okolí potvrzují osídlení na přelomu 12. a 13. století. V písemných pramenech se Mukařov poprvé objevuje v roce 1352. Už tehdy zde stál farní kostel, což svědčí o významu obce jako duchovního centra pro okolní vesnice (Srbín, Žernovka, Babice). 👉Hustitsví a Třicetiletá válka Během husitství byl Mukařov součástí strategického území mezi Prahou a církevními majetky na Sázavě, což vedlo k častým průchodům vojsk. Na konci Třicetileté války byl obec vypálena švédskými vojsky. Zkáza byla tak velká, že Mukařov zůstal na dlouhou dobu téměř liduprázdný a jen velmi pomalu se obnovoval. 👉Lichtenštejnové Po bitvě na Bílé hoře dostal černokostelecké panství (ke kterému Mukařov patřil) rod Lichtenštejnů. Ti obec drželi až do roku 1918. Právě Lichtenštejnové, konkrétně kníže Jan II. z Lichtenštejna, se nejvíce zasloužili o současnou dominantu obce – nový kostel. 👉Kostel Nanebevzetí Panny Marie Původní gotický kostel ze 14. století byl v 19. století již ve velmi špatném stavu. V letech 1890–1893 byl na jeho místě postaven současný novogotický kostel. Kostel je postaven z masivních kvádrů mukařovské žuly, která se těžila v místních lomech. Zachoval se zvon z roku 1573, který je dílem slavného zvonaře Brikcího z Cimperka 👉Rekreace ve 20. Století a rozvoj obce Ve 20. století se Mukařov stal, podobně jako sousední Struhařov a Jevany, oblíbeným místem pro letní byty. Blízkost lesů a rybníků lákala pražskou smetánku i umělce. V roce 1932 zde již fungovala řada živností: cihelna, mlýn, několik hostinců a obchodů. 👉Zaniklá ves Janovičky: V lese mezi Mukařovem a Babicemi leží pozůstatky středověké hrnčířské vesnice, která zanikla v 15. století. 👉Kamenictví a stopy lomů v krajině Těžba žuly v Mukařově a blízké Žernovce je to doslova „podpis“ vepsaný do tváře obce i mnoha pražských ulic. Největší rozmach těžby nastal v druhé polovině 19. století a trval až do první republiky. V okolí Mukařova, Žernovky a Louňovic fungovaly desítky menších i větších lomů. Velká část historických chodníků a silnic v Praze (tzv. „kočičí hlavy“) pochází právě z oblasti mezi Mukařovem a Říčany. Kámen byl použit při stavbě mostů, opěrných zdí podél Vltavy a na základech mnoha veřejných budov. S rozvojem železniční sítě se kámen používal na stavbu mostních pilířů a drážních objektů po celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Nejviditelnějším důkazem kvality místní žuly je přímo kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově Mnohé staré lomy jsou dnes zatopené a stala se z nich malebná zákoutí s průzračnou vodou. Na některé z nich narazíte přímo u silnic - např. z Mukařova do Svojetic.

Veselí odstartuje v neděli 8. února ve 13:00 na mnichovickém náměstí. Těšit se můžete na symbolické předání vlády nad městem Masopustovi, dále bohatý program, průvod městem a vyhlášené pochoutky 🍗🧁🍷. Nová atrakce na závěr: KOLO ŠTĚSTĚNY a zásoba odměn pro všechny děti. Zatoč si a hned uvidíš, jakou výhru ulovíš! 🎁

KVÍZ PRO DĚTI od 14 hodin, KVÍZ PRO DOSPĚLÉ od 15 hodin OBČERSTVENÍ - nápoje a opékání buřtů

Mnichovické náměstí za časů, kdy na něm ještě parkovaly škody 120, případně sem tam modernější favorit. Místo školy fungoval obchodní dům Mnich a budova Snahy byla právě na prodej.

Těšíme se na společné dlabání dýní v sobotu 18. října v Zahradách Myšlín🎃🧟 Rozehřeje a roztančí vás Perníkajda, představení divadla Brambůrky🔥

Sucho a povodně Ztráta biodiversity Eroze půdy Špatná kvalita půdy Pátek 20. června od 17 hodin v Zahradách Myšlín Přednáška a diskuze s odborníkem a farmářem Návod na zmapování lokality a návrh opatření, jak krajinu napravit Občerstvení zajištěno

Uvítáme pomoc všech ženců, ženek, hraběnek i hrabat. Občerstvení zajištěno.Louka Na Sýkorce byla dlouhá léta zarostlá. Dobrovolníci tuto louku již několik let pravidelně kosí a tím posilují šanci na přežití a rozmnožení kosatce sibiřského, skvostu mnichovické (potažmo i české) přírody.Kosatec sibiřský byl kdysi běžnou rostlinou. Od pol. 20. století začal, zejména kvůli změnám v obhospodařování a odvodňování luk, silně ustupovat. Dnes je kosatec zákonem chráněným druhem v celé Evropě. Kosení: sobota 14. června od brzkých ranních hodin Hrabání a nakládání sena: sobota 21. června od 9.30 hod

Cesta žabího páru do vysněného rybníka. ✌️Uznejte, že to dá fušku 👉Ropucha takhle na jaře průměrně ujde 1.5 km Díky za filmový dokument ze zahrady Klára Auerová