Tůně na louce u Myšlínského potoku.
Proč jsou tůně přínosné?
💧 Tůně pomáhají k obnovení zásob spodních vod, které dramaticky klesly během několika suchých let v minulosti. Hmatatelným důsledkem bylo třeba vysychání studní. Krajina, v níže se nedrží voda, přestává fungovat. Vidíme dramatický úbytek lesů (kůrovci se daří v suchých letech a stromy vyčerpané suchem mu snadněji podlehnou), během posledních let vysychaly městské studně (jedna vyschla natrvalo) a voda se směla cca od května používat jen k účelům osobní hygieny.
Je tedy třeba navrátit se ke krajině našich předků, v níž byly tůně, mokřady, remízky a neregulované toky běžné.
💧 Tůně nejsou stavbou, proto ani neprobíhá žádné stavební řízení. Jedná se o nezpevněné mělké vodní plochy (do 50 cm hloubky), které se, pokud se nebudou udržovat, samy do roka či dvou zázemní – tedy zmizí. Není to tedy žádný invazivní zásah do přírody. Stačí souhlas odboru životního prostředí.
💧 Důležitý je význam tůní pro obojživelníky, pro které je to nejpřirozenější prostředí. Tůně druhotně pomáhají i proti komárům. Tam, kde je dostatek obojživelníků, nemůže docházet k přemnožování komárů v přirozených vodních plochách.
💧 Kolem tůní i v tůních je vhodné nechat mrtvé stromy, aby zde vzniklo útočiště také pro hmyz.
💧 Paní ing. Vavřínová z odboru životního prostředí konstatovala, že louka u Myšlínského potoku, na které osobně byla, zarůstá sukcesním porostem, tedy bude dobře, že tůně zvýší biodiverzitu, která navíc bude podpořena sečením louky, kdy by mělo dojít k rozmnožení druhů rostlin, které byly vlivem zanedbání ustoupené.
💧 Nesekané plochy mají nižší výskyt rostlinných druhů – nižší biodiverzitu. Kolega Patrik Mráz, botanik, by mohl vypravovat, jak moc ustoupila druhová pestrost z mnichovické přírody, a to na základě popisů jeho předchůdce prof. Velenovského, který v Mnichovicích žil a místní přírodu za svého života popisoval v četných článcích.
💧 Dvě členky spolku Mnichovickou krajinou absolvovaly několikadenní školení neziskové organizace Živé vody – Společně proti suchu, které vedl Jiří Malík a hydrolog David Pithart, předseda Koalice pro řeky. Cílem Živé vody je vybudovat síť lokálních koordinátorů, kteří budou realizovat opatření v krajině a tak dojde k zvýšení funkce krajiny. Cílem je navrátit krajinu zhruba do stavu poloviny 19. století. K tomu používáme i mapy (stabilní katastr) z té doby. Např. právě Myšlínský potok se na mapě z této doby krásně kroutí v četných záhybech. Dalším cílem je obnovit mokřad, který zde původně byl před tím, než byl potok v dolním toku regulován.
Pro další vzdělávání doporučujeme nedaleké vzorové mokřady: Toulcův dvůr a naučnou stezku Mokřadní ekosystémy v Kostelci n. Černými lesy.
0 komentářů