Mnichovickou krajinou

  • Domů
  • Akce
  • Výlety
  • Projekty
  • O nás
  • Kontakt

Zachraňme žáby. Bariery v lokalitě Šmejkalka vybudovány.

Co je jarní tah? Jarní tah probíhá od půlky března až do května, kdy se žáby přesouvají ze zimovišť k vodním plochám. Některé druhy zůstávají věrné určitým místům rozmnožování po celé generace a vracejí se na ně každý rok. Pokud ztráty způsobené dopravou na silnici překročí 25%, populace často není schopna se s úbytkem vyrovnat. Překonání silnice je pro obojživelníky obtížné. Vozovku širokou 7 metrů překoná roucha obecná v průměru za 28 minut, skokan štíhlý za 11 minut, ale třeba čolci za 48 minut.
Během jarního tahu urazí obojživelníci často ohromné vzdálenosti. Blatnice odskáče v průměru 500 m, skokan 1200 m a ropucha dokonce 1700 m. Smutné je, když taková žába, která překonala i několikakilometrovou vzdálenost, přijde o život na pár metrech asfaltu.


Na fotce je krásná ropucha, která se již velice těší na jarní tah.
Ropucha obecná (Bufo bufo) dosahuje délky okolo 7 až 15 cm a dožívá se 7 až 10 let. Za očima má jedové žlázy, které v případě ohrožení vylučují dráždivý toxin. Je aktivní především za soumraku a v noci. Kromě období rozmnožování žije samotářským způsobem života.


Jejím úhlavním nepřítelem je člověk, ať už se jedná o auta či zamoření vody jedovatými látkami.
Své zimní úkryty nalézají ropuchy v zemních dírách, pod pařezy, pod listím. Opouští je od poloviny března či začátkem dubna, kdy putují k vodě, aby se mohly spářit. Vrací se do místa svého rodiště. Jak ale nacházejí cestu ke své rodné vodě, je dosud záhadou. Nejsou schopné vidět na větší vzdálenost, mimo to se okolí jejich cesty mohlo značně změnit (stavby, silnice). Ropuchy ale dokáží najít „své“ místo i v případě, že voda byla zasypána. Předpokládá se, že existuje jistá souvislost se zemským magnetismem a měsíčními fázemi. I přes svou věrnost jsou ale schopné rychle osídlit nové vodní zdroje.
Pomocí pokusů bylo zjištěno, že ropucha zpočátku loví vše, i nebezpečné druhy. Teprve časem, díky individuálním zkušenostem, se naučí vyhýbat včelám, vosám apod.



Populace samečků je mnohem početnější. Je jich čtyři- až šestkrát více než samiček, proto se snaží vyhledat si vhodnou partnerku již cestou k vodnímu zdroji. Samci pevně obejmou partnerku v místech za jejíma předníma nohama a nechají se donést na jejích zádech až k vodě. Někteří nezadaní samci se snaží soka ze hřbetu samičky sundat. Přitisknutý samec je odkopává zadníma nohama a vydává obranné zvuky, které jsou v době rozmnožování slyšet téměř neustále. Zní jako „kvoak-kvoak-kvoak“ či „ong-ong-ong“.


Update 2. 4.

Spolek Mnichovickou krajinou vyrobil v místě tahu žab na Šmejkalce (lokalita cca 500 m za odbočkou na Hrusice směrem na Ondřejov u napravo ležícího rybníka) zábrany. Jarní tah, který zrovna začal, je ale velmi silný a bariéry nepokryjí celé teritorium. Včera jsme na silnici napočítali více než 60 přejetých žab. Provoz je silný a řidiči jedou rychle, a to i přes upozorňující nápis ohledně žab na silnici.

Děkujeme všem dobrovolníkům!
Kvak 🐸



  • 0 Komentáře

Letos se zažlutí i Krásné vyhlídky.

Řepka opanovala 16 procent plochy orné půdy a stala se symbolem úpadku české krajiny i spásy zemědělců.

Podpora biopaliv z řepky je slepou uličkou. Pěstování takových plodin emisí příliš nepomáhá, navíc zatěžuje zemědělskou půdu a snižuje rozmanitost druhů. EU doporučuje přeorientovat se na druhou generaci biopaliv, kde se biosložka zajišťuje například pomocí odpadů ze zemědělství. Česko jde ale stále cestou přimíchávání řepkových olejů do paliv.
Mezi evropskými státy je Česko na špici v pěstování řepky, co do podílu oseté plochy. Čeští zemědělci ji pěstují zhruba na 412 tisících hektarů, což je pro představu plocha velikosti celého Zlínského kraje.
Přírodovědci ale upozorňují: potíž není v řepce samotné, ale v tom, jak se pěstuje. Řepka se extrémně chemizuje a hnojí. Má takového škůdce, brouka, který se jmenuje blýskáček řepkový, a jen proti němu se stříká třikrát až desetkrát ročně.
Právě na pěstování řepky a jiných olejnin, jako třeba slunečnic, se dnes používá největší koncentrace obávaného glyfosátu. Na hektar půdy oseté řepkou padne až půl kilogramu tohoto herbicidu, o němž americký federální soud už třikrát prohlásil, že může způsobovat rakovinu, a poškozeným přiznal odškodné v řádu dvou miliard dolarů. Konkrétně šlo o známý přípravek Roundup od firmy Monsanto.
Pesticidy ale nezasahují jen půdu. Prostupují až do zdrojů podzemních vod, kde se v proměněném stavu (jako takzvané metabolity) drží i desetiletí. „Metabolity herbicidů používaných výhradně do řepky překračují limit pro podzemní vodu až 65 násobně,“ upozorňuje Vít Kodeš z Českého hydrometeorologického ústavu.
Postřiky řepky ale mohou ohrožovat zvěř. Například včelařům musí zemědělci hlásit, kdy budou pole stříkat. Ale včely včelař v úle nezavře a ani jim nenařídí, kam nemají létat na pastvu. Může dojít až k úhynu včelstev. Myslivci také popisují řadu případů, kdy kvůli spasení řepky uhynuly srny – způsobuje jim totiž střevní potíže. Problémy hlásí i chovatelé koní – zvířatům se v době postřiků špatně dýchá, spouštějí se alergie.
„Půda je napuštěná pesticidy, takže je mrtvá. Nejsou tam žížaly, krtci, chvostoskoci. Nic, co by půdu přepracovalo. Proto dneska vypadá půda tak divně. Je to sterilní udusaný substrát,“ říká přírodovědec a odborník na půdu Jakub Hruška. Upozorňuje i na to, že kvůli stylu dnešního zemědělství z polí mizí hmyz a ptáci.
  • 0 Komentáře
Dnes je Mezinárodní den lesů.


Část lesů byla i v našem nejbližším okolí v důsledku kůrovcové kalamity vykácena. Na holině v Podhorkách se spolek Mnichovickou krajinou snaží po dohodě s lesním hospodářem o přirozenou obnovu lesa.
Přirozená obnova znamená, že stromky vyrostou samovolně ze semen okolních stromů, které buď na holinu samy dolétly, nebo byly doneseny dobrovolníky, případně k obnově dochází i ze semenáčků, které členové spolku vybrali z okolních náletů a na pasece zasadili – viz přiložený atlas https://drive.google.com/.../16wwcqmgFGwtdlc9zlzM.../view...
Les vyrostlý ze semen, které jsou v lokalitě původní a tedy i geneticky vhodné, bývá mnohem odolnější a dožívá se delšího věku. Samozřejmě roli hraje i finanční stránka - tyto stromky jsou zadarmo a lehce se dají při poškození nahradit.
Důležitým opatřením je i také zadržení vody na pasece, a to z důvodu, aby v parných letních dnech malé stromky neuhynuly. V minulosti se po lesní cestě valila voda a pro bahno se po ní ani nedalo jít, případně byla cesta namrzlá. Díky tůním a svodům vody se stav cesty výrazně zlepšil a tolik potřebná voda zůstává na holině.
  • 0 Komentáře
Pro rok 2021 stanovili astronomové počátek jara na 10:37 dopoledne. Fotky jsou přibližně z této doby. Zápas jaro versus zima není dosud rozhodnut, ale od zítřka vyhrává aspoň den nad nocí. Světla bude postupně přibývat, což mnohé z nás psychicky občerství. Děkujeme za konečně pořádnou zimu, která pomohla krajině s regenerací a obnovou zásoby vody v půdě. Jaro vítej.









  • 0 Komentáře

Jaro nad krajinou sice ještě plně nepřevzalo vládu, ale vliv zimy znatelně slábne. Hladiny řek v předjaří stoupají. Mnichovka spokojeně bublá. Tenhle rok se má po dlouhé době dobře. Příroda se konečně načas umoudřila a nadělila pořádnou zimu. Potůčky, pokud je člověk neuvěznil v hlubokých vydlážděných korytech, se spokojeně rozlévají do krajiny, která nasává vodu. Čím víc si ji uloží v podzemí, tím větší bude zásoba pro další roky. Po několika letech extrémního sucha se sluší říct „Chvála Bohu za to!“

Myšlín

Mnichovka pod osadou Rudý les před Hubačovským rybníkem

Pohled od Hrusic

Mnichovka, kousek za Hubačákem

Hubačovský rybník pokrytý ledovou krustou

U Klokočné


  • 0 Komentáře


Proč jsou tůně přínosné?
💧 Tůně pomáhají k obnovení zásob spodních vod, které dramaticky klesly během několika suchých let v minulosti. Hmatatelným důsledkem bylo třeba vysychání studní. Krajina, v níže se nedrží voda, přestává fungovat. Vidíme dramatický úbytek lesů (kůrovci se daří v suchých letech a stromy vyčerpané suchem mu snadněji podlehnou), během posledních let vysychaly městské studně (jedna vyschla natrvalo) a voda se směla cca od května používat jen k účelům osobní hygieny.
Je tedy třeba navrátit se ke krajině našich předků, v níž byly tůně, mokřady, remízky a neregulované toky běžné.
💧 Tůně nejsou stavbou, proto ani neprobíhá žádné stavební řízení. Jedná se o nezpevněné mělké vodní plochy (do 50 cm hloubky), které se, pokud se nebudou udržovat, samy do roka či dvou zázemní – tedy zmizí. Není to tedy žádný invazivní zásah do přírody. Stačí souhlas odboru životního prostředí.
💧 Důležitý je význam tůní pro obojživelníky, pro které je to nejpřirozenější prostředí. Tůně druhotně pomáhají i proti komárům. Tam, kde je dostatek obojživelníků, nemůže docházet k přemnožování komárů v přirozených vodních plochách.
💧 Kolem tůní i v tůních je vhodné nechat mrtvé stromy, aby zde vzniklo útočiště také pro hmyz.
💧 Paní ing. Vavřínová z odboru životního prostředí konstatovala, že louka u Myšlínského potoku, na které osobně byla, zarůstá sukcesním porostem, tedy bude dobře, že tůně zvýší biodiverzitu, která navíc bude podpořena sečením louky, kdy by mělo dojít k rozmnožení druhů rostlin, které byly vlivem zanedbání ustoupené.
💧 Nesekané plochy mají nižší výskyt rostlinných druhů – nižší biodiverzitu. Kolega Patrik Mráz, botanik, by mohl vypravovat, jak moc ustoupila druhová pestrost z mnichovické přírody, a to na základě popisů jeho předchůdce prof. Velenovského, který v Mnichovicích žil a místní přírodu za svého života popisoval v četných článcích.
💧 Dvě členky spolku Mnichovickou krajinou absolvovaly několikadenní školení neziskové organizace Živé vody – Společně proti suchu, které vedl Jiří Malík a hydrolog David Pithart, předseda Koalice pro řeky. Cílem Živé vody je vybudovat síť lokálních koordinátorů, kteří budou realizovat opatření v krajině a tak dojde k zvýšení funkce krajiny. Cílem je navrátit krajinu zhruba do stavu poloviny 19. století. K tomu používáme i mapy (stabilní katastr) z té doby. Např. právě Myšlínský potok se na mapě z této doby krásně kroutí v četných záhybech. Dalším cílem je obnovit mokřad, který zde původně byl před tím, než byl potok v dolním toku regulován.
Pro další vzdělávání doporučujeme nedaleké vzorové mokřady: Toulcův dvůr a naučnou stezku Mokřadní ekosystémy v Kostelci n. Černými lesy.

  • 0 Komentáře

Užitečná zábava na čerstvém vzduchu!
Sbírejte semínka stromů a pomozte vysazovat naše lesy. Až půjdete na procházku do okolí Mnichovic, vezměte si sebou tašku či sáček a sbírejte semínka pod stromy. Ty pak můžete sami rozházet po holinách v naších lesích nebo nám je přinést do obchodu Modrásek, Masarykovo nám. 3.
Musí se ale jednat pouze o semena stromů, které se přirozeně vyskytují v okolí Mnichovic - dub letní, habr obecný, buk lesní, javor mléč, javor klen nebo jasan ztepilý.
Odkaz na atlas stromů: https://drive.google.com/.../16wwcqmgFGwtdlc9zlzM.../view...
  • 0 Komentáře
Nachází se na starobylém místě, kde stávala původní středověká vesnice na Myšlíně. Jedná se o dub letní s obvodem kmene 7 m a výškou 16 m. Věk je odhadován na 600 – 800 let (jeden z nejstarších stromů ve Středočeském kraji). Atmosféra místa je jedinečná. Nedávno byl nedaleko dubu instalován křížek a lavička. Dominantu okolní krajiny tvoří zvonička. Žižkův je nazýván proto, že se měl dle pověsti pod ním setkat Jan Žižka a Petr z Cimburka v době, kdy husitská vojska táhla obléhat Český Brod. Petr byl obviněn z údajné špionáže a pro výstrahu na dubě oběšen.








  • 0 Komentáře

Spolek


"Jsme skupina občanů, složená z odborníků a laiků, kterým na mnichovické přírodě a její obnově záleží.”

Sledujte nás

  • facebook
  • instagram

Štítky

akce historie projekty příroda spolek školení výlety zajímavosti
  • Blog Vlčí halíř

Nejnovější

Archiv blogu

  • června 2025 (2)
  • dubna 2025 (1)
  • března 2025 (1)
  • ledna 2025 (1)
  • listopadu 2024 (1)
  • října 2024 (1)
  • září 2024 (2)
  • července 2024 (1)
  • června 2024 (2)
  • května 2024 (2)
  • dubna 2024 (2)
  • března 2024 (2)
  • ledna 2024 (1)
  • prosince 2023 (1)
  • října 2023 (2)
  • září 2023 (2)
  • června 2023 (2)
  • května 2023 (1)
  • dubna 2023 (4)
  • března 2023 (2)
  • ledna 2023 (1)
  • listopadu 2022 (2)
  • října 2022 (5)
  • září 2022 (1)
  • července 2022 (1)
  • června 2022 (5)
  • května 2022 (6)
  • dubna 2022 (1)
  • března 2022 (3)
  • února 2022 (1)
  • ledna 2022 (1)
  • prosince 2021 (1)
  • listopadu 2021 (1)
  • října 2021 (3)
  • září 2021 (2)
  • srpna 2021 (2)
  • července 2021 (1)
  • června 2021 (7)
  • května 2021 (5)
  • dubna 2021 (2)
  • března 2021 (8)
  • ledna 2021 (3)
  • prosince 2020 (2)
  • listopadu 2020 (1)
  • června 2020 (3)
  • května 2020 (4)
  • dubna 2020 (3)

instagram

Vytvořeno © Mnichovickou krajinou, všechna práva vyhrazena.

Nahoru