Žlutá jistota českých polí.
Letos se zažlutí i Krásné vyhlídky.
Řepka opanovala 16 procent plochy orné půdy a stala se symbolem úpadku české krajiny i spásy zemědělců.
Podpora biopaliv z řepky je slepou uličkou. Pěstování takových plodin emisí příliš nepomáhá, navíc zatěžuje zemědělskou půdu a snižuje rozmanitost druhů. EU doporučuje přeorientovat se na druhou generaci biopaliv, kde se biosložka zajišťuje například pomocí odpadů ze zemědělství. Česko jde ale stále cestou přimíchávání řepkových olejů do paliv.
Mezi evropskými státy je Česko na špici v pěstování řepky, co do podílu oseté plochy. Čeští zemědělci ji pěstují zhruba na 412 tisících hektarů, což je pro představu plocha velikosti celého Zlínského kraje.
Přírodovědci ale upozorňují: potíž není v řepce samotné, ale v tom, jak se pěstuje. Řepka se extrémně chemizuje a hnojí. Má takového škůdce, brouka, který se jmenuje blýskáček řepkový, a jen proti němu se stříká třikrát až desetkrát ročně.
Právě na pěstování řepky a jiných olejnin, jako třeba slunečnic, se dnes používá největší koncentrace obávaného glyfosátu. Na hektar půdy oseté řepkou padne až půl kilogramu tohoto herbicidu, o němž americký federální soud už třikrát prohlásil, že může způsobovat rakovinu, a poškozeným přiznal odškodné v řádu dvou miliard dolarů. Konkrétně šlo o známý přípravek Roundup od firmy Monsanto.
Pesticidy ale nezasahují jen půdu. Prostupují až do zdrojů podzemních vod, kde se v proměněném stavu (jako takzvané metabolity) drží i desetiletí. „Metabolity herbicidů používaných výhradně do řepky překračují limit pro podzemní vodu až 65 násobně,“ upozorňuje Vít Kodeš z Českého hydrometeorologického ústavu.
Postřiky řepky ale mohou ohrožovat zvěř. Například včelařům musí zemědělci hlásit, kdy budou pole stříkat. Ale včely včelař v úle nezavře a ani jim nenařídí, kam nemají létat na pastvu. Může dojít až k úhynu včelstev. Myslivci také popisují řadu případů, kdy kvůli spasení řepky uhynuly srny – způsobuje jim totiž střevní potíže. Problémy hlásí i chovatelé koní – zvířatům se v době postřiků špatně dýchá, spouštějí se alergie.
„Půda je napuštěná pesticidy, takže je mrtvá. Nejsou tam žížaly, krtci, chvostoskoci. Nic, co by půdu přepracovalo. Proto dneska vypadá půda tak divně. Je to sterilní udusaný substrát,“ říká přírodovědec a odborník na půdu Jakub Hruška. Upozorňuje i na to, že kvůli stylu dnešního zemědělství z polí mizí hmyz a ptáci.
0 komentářů