Přátelé, sousedé, milovníci přírody,
rok se s rokem sešel a náš slavný mnichovický KOSATEC SIBIŘSKÝ už zase pokvete.
VYCHÁZKA PO ROZKVETLÝCH LOUKÁCH s botanikem Patrikem Mrázem se uskuteční v SOBOTU 6. ČERVNA OD 15 HOD. Sraz je v Kolodějích u rozcestníku.
Společné KOSENÍ LOUKY NA SÝKORCE bude v SOBOTU 13. ČERVNA brzo ráno, jak padne ranní rosa.
Těšíme se na vás!
Mnichovice se druhou únorovou neděli proměnily v jedno velké jeviště. Letošní masopustní veselí tak potvrdilo, že tradice jsou u nás v nejlepší kondici, a to díky skvělé sousedské soudržnosti.
Program odstartoval na zaplněném náměstí, kde paní starostka oficiálně předala vládu nad městem do rukou Masopusta. Celý ceremoniál i následné scénky si vzal pod křídla Ochotnický divadelní spolek Mnichovice.
Hitem se, ostatně jako každoročně, stal „zázračný“ mlýn. Vidět babice měnit se v mladice je zážitek, který Mnichovice proslavil, a tak máme rok od roku více zájemkyň o tuto jednoduchou a přitom účinnou kúru.
Velké díky patří paní učitelkám a dětem ze základní školy. Taneční vystoupení a divadelní hra o sv. Dorotě sklidily zasloužený potlesk nadšených diváků. Maškary se už dopředu těšily na legendární škvarkové chleby ze školní jídelny.
Vstup do mateřské školky proměnila krásně vyzdobená vrata s tématikou masopustu, takže se z nich stala brána do světa této veselice.
Radost dětem udělaly masky, které si vyrobily ve výtvarné dílně Mozaiky Montessori, a hračky z přírodních materiálů z tvořivé dílny Lesní školky Malala.
Děkujeme za pohostinnost rodině Pecháčkových z Potočin a týmu ze Smetanovy ulice. Plné stoly jsou srdcem celého masopustu. Jitrnice, klobásy a poctivé polévky přitáhly davy ke stánku Střímelických uzenin.
Masopust stojí na práci mnoha dobrovolníků. Je skvělé, že došlo k obnovení této tradice, do níž se zapojují obyvatelé, školy, školky a spolky. Děkujeme také za podporu pracovníkům technických služeb města.
Cesta k rybníkům vede přímo z centra Mukařova - od kostela Nanebevzetí Panny Marie se vydejte ulicí Dubová k lesu.
MUKAŘOV
Historie obec Mukařov je úzce spjata s osídlením zdejších hlubokých lesů.
👉Vojín Mukar a první písemné prameny
Mukařov prý získal jméno po svém zakladateli, vojínovi Mukarovi. Ten patřil do družiny knížete Vladislava II. a v roce 1158 se vyznamenal při obléhání Milána. Za odměnu obdržel od krále výsluhu v tehdejším „Černém lese“, kde založil dvorec. Archeologické nálezy keramiky v okolí potvrzují osídlení na přelomu 12. a 13. století.
V písemných pramenech se Mukařov poprvé objevuje v roce 1352. Už tehdy zde stál farní kostel, což svědčí o významu obce jako duchovního centra pro okolní vesnice (Srbín, Žernovka, Babice).
👉Hustitsví a Třicetiletá válka
Během husitství byl Mukařov součástí strategického území mezi Prahou a církevními majetky na Sázavě, což vedlo k častým průchodům vojsk.
Na konci Třicetileté války byl obec vypálena švédskými vojsky. Zkáza byla tak velká, že Mukařov zůstal na dlouhou dobu téměř liduprázdný a jen velmi pomalu se obnovoval.
👉Lichtenštejnové
Po bitvě na Bílé hoře dostal černokostelecké panství (ke kterému Mukařov patřil) rod Lichtenštejnů. Ti obec drželi až do roku 1918. Právě Lichtenštejnové, konkrétně kníže Jan II. z Lichtenštejna, se nejvíce zasloužili o současnou dominantu obce – nový kostel.
👉Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původní gotický kostel ze 14. století byl v 19. století již ve velmi špatném stavu. V letech 1890–1893 byl na jeho místě postaven současný novogotický kostel.
Kostel je postaven z masivních kvádrů mukařovské žuly, která se těžila v místních lomech.
Zachoval se zvon z roku 1573, který je dílem slavného zvonaře Brikcího z Cimperka
👉Rekreace ve 20. Století a rozvoj obce
Ve 20. století se Mukařov stal, podobně jako sousední Struhařov a Jevany, oblíbeným místem pro letní byty. Blízkost lesů a rybníků lákala pražskou smetánku i umělce.
V roce 1932 zde již fungovala řada živností: cihelna, mlýn, několik hostinců a obchodů.
👉Zaniklá ves Janovičky: V lese mezi Mukařovem a Babicemi leží pozůstatky středověké hrnčířské vesnice, která zanikla v 15. století.
👉Kamenictví a stopy lomů v krajině
Těžba žuly v Mukařově a blízké Žernovce je to doslova „podpis“ vepsaný do tváře obce i mnoha pražských ulic. Největší rozmach těžby nastal v druhé polovině 19. století a trval až do první republiky. V okolí Mukařova, Žernovky a Louňovic fungovaly desítky menších i větších lomů.
Velká část historických chodníků a silnic v Praze (tzv. „kočičí hlavy“) pochází právě z oblasti mezi Mukařovem a Říčany. Kámen byl použit při stavbě mostů, opěrných zdí podél Vltavy a na základech mnoha veřejných budov. S rozvojem železniční sítě se kámen používal na stavbu mostních pilířů a drážních objektů po celém tehdejším Rakousku-Uhersku.
Nejviditelnějším důkazem kvality místní žuly je přímo kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově
Mnohé staré lomy jsou dnes zatopené a stala se z nich malebná zákoutí s průzračnou vodou. Na některé z nich narazíte přímo u silnic - např. z Mukařova do Svojetic.
Veselí odstartuje v neděli 8. února ve 13:00 na mnichovickém náměstí.
Těšit se můžete na symbolické předání vlády nad městem Masopustovi, dále bohatý program, průvod městem a vyhlášené pochoutky 🍗🧁🍷.
Nová atrakce na závěr: KOLO ŠTĚSTĚNY a zásoba odměn pro všechny děti. Zatoč si a hned uvidíš, jakou výhru ulovíš! 🎁
Mnichovické náměstí za časů, kdy na něm ještě parkovaly škody 120, případně sem tam modernější favorit. Místo školy fungoval obchodní dům Mnich a budova Snahy byla právě na prodej.
Těšíme se na společné dlabání dýní v sobotu 18. října v Zahradách Myšlín🎃🧟
Rozehřeje a roztančí vás Perníkajda, představení divadla Brambůrky🔥
Sucho a povodně
Ztráta biodiversity
Eroze půdy
Špatná kvalita půdy
Pátek 20. června od 17 hodin v Zahradách Myšlín
Přednáška a diskuze s odborníkem a farmářem
Návod na zmapování lokality a návrh opatření, jak krajinu napravit
Občerstvení zajištěno
Uvítáme pomoc všech ženců, ženek, hraběnek i hrabat. Občerstvení zajištěno.Louka Na Sýkorce byla dlouhá léta zarostlá. Dobrovolníci tuto louku již několik let pravidelně kosí a tím posilují šanci na přežití a rozmnožení kosatce sibiřského, skvostu mnichovické (potažmo i české) přírody.Kosatec sibiřský byl kdysi běžnou rostlinou. Od pol. 20. století začal, zejména kvůli změnám v obhospodařování a odvodňování luk, silně ustupovat. Dnes je kosatec zákonem chráněným druhem v celé Evropě.
Kosení: sobota 14. června od brzkých ranních hodin
Hrabání a nakládání sena: sobota 21. června od 9.30 hod
Cesta žabího páru do vysněného rybníka.
✌️Uznejte, že to dá fušku
👉Ropucha takhle na jaře průměrně ujde 1.5 km
Díky za filmový dokument ze zahrady Klára Auerová
Žabí výprava s dětmi z ZŠ Mnichovice https://www.facebook.com/zsmnichovice
"Jak dlouho žije žába? Co žáby ohrožuje? Kolik průměrně kilometrů urazí žáby během jarního tahu?". Spousta otázek a velký zájem o tyto malé živočichy. Každá zachráněná žába se počítá, zjistily děti, když je s ohromným nadšením odnášely od silnice k rybníku🐸💚
MASOPUST, MASOPUST, KOBLÍŽKY A MASA KUS!
Maškary, připravte se🥳 V neděli 9. února nastane rej a nevázané veselí. A těch dobrot ze Zahrady Myšlín😍 Výtvarnou dílnu pro děti nabídne Montessori Mozaika. Moc se těšíme na vystoupení dětí na nádvoří základní školy a krásnou masopustní výzdobu na plotě mateřské školky🧡
Vánoční stezka, dílničky pro děti a oblíbená výměna dárků mezi sousedy🎄🎁
Taková bude první adventní neděle.Těšíme se🔔
Dobrodružná stezka pro děti 👻Dlabanice🎃🧟Divadlo🤡 Výtvarná dilna✂️
V neděli 20.10. v Zahradách Myšlín😻
Park Holíka se rozkládá v Mnichovicích kousek nad husitským kostelem. Po kom se jmenuje? Jiří Holík, rodák z Mnichovic, se stal v 17. století slavným evropským zahradníkem, který napsal několik knih, které byly opakovaně vydávány. Navíc měl Jiří Holík zajímavý životní osud. Nejprve se stal jezuitským cenzorem, ale čtení zakázaných knih ho přivedlo k tomu, že konvertoval k protestantismu a utekl za hranice.
Povodně
Situaci při povodních zhoršuje naše krajina, která není dostatečně schopná pohltit a zadržet vodu. Důvodem jsou narovnané a vybetonované řeky, z nichž se voda nemůže rozlít do niv, dále velké lány polí bez mezí a remízků a zastavěná krajina s nepropustnými povrchy. Následky tak budou horší, než by být musely . Počasí vykazuje známky rozkolísaného klimatu.
- Stoupá globální teplota. Letošní léto bylo po létu loňském nejteplejším v historii měření. I u nás přibylo tropických dnů (teplota nad 30 stupňů Celsia). Letos na jihovýchodě Moravy, kde bývalo průměrně ještě na začátku století 13 tropických dní, jich bylo naměřeno 37.
- Extrémní projevy počasí se projevují jak požáry, tak povodněmi. Naučili jsme se žít nejen s termínem „bleskové povodně“, ale i „bleskové sucho“.
- Světové oceány se vloni ohřály na nevídanou úroveň. Narušeno je tedy pohlcování přebytečného tepla z ovzduší, které dosud tlumilo extrémní výkyvy počasí.
- Dochází častěji k poruchám pravidelné proudění vzduchu v atmosféře (jet streamy).
Povodně v Mnichovicích v r. 1939
Ten chlumecký zámek je za lesem
Od roku 2012 už ale není. V kopcovité krajině po něm dnes nezbyla snad ani stopa. Zámeček Chlum stával kousek od silnice vedoucí z Mirošovic směrem na Dolní Lomnici. Malebné stavení s věžičkou obklopené loukami a rybníčky zaniklo jako mnoho jiných staveb prostě kvůli tomu, že je nikdo tak dlouho neudržoval, až spadly.
Někdejší vesnice Chlum, která původně zámek obklopovala, patřila v polovině 18. století slavnému vojevůdci hraběti Radeckému. Ten ji prodal Václavu z Libštejna, který postavil malý barokní zámek. Poté se vystřídala řada majitelů. Až roku 1812 koupila zámek se statkem rodina Brzorádů. Otec Josef Jan byl advokát, syn stejného jména se stal poslancem zemského sněmu. Jediná dcera Eleonora povila s manželem c. k. poručíkem Rudolfem Kainzem sedm dětí. Nedaleký statek Vidovice, který také vlastnili, nechali manželé přestavět na zámek, dnes Berchtold. Příslušníci rodiny Brzorádovy měli hrobku v Mnichovicích na původním hřbitově, který stával v parku Pod lípami pod základní školou.
Zámek Chlum pak měnil v průběhu první poloviny 20. století několikrát majitele. Po nástupu komunismu byl zámek provozovnou podniku VELAZ, který se zabýval chovem velkých zvířata, aby je zkoumal pro medicínské účely.
Zámek byl v 90. letech prodán v dražbě soukromému zemědělci, který ho ale užíval neoprávněně, protože za něj vůbec nezaplatil. Pan Bauer nebyl navzdory svému jménu (německy sedlák) dobrý hospodář. I přes stížnosti obyvatel okolních vsí – viz článek, který vyšel v Reflexu v r. 2004 (odkaz níže) - byl zámek ponechán svému osudu a chátral. Nakonec poté, co budova vyhořela, byl v roce 2012 odstraněn.
http://www.kunice.eu/tisk/farmazvirat.php?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR0cqR5r6Qc6nq3C01YltUHHvEpSq9KTcDYmkUrXofrl_iCbmXKGPEJsJ1Q_aem_Hks5QtLjoibzsRpTRpgDDg
POKOSENO! Díky díky všem❤️
Kdo byste ještě někdo mohl pomoct s hrabáním a nakládáním trávy na valník příští víkend, hlaste se🙏. Moc by nám to pomohlo💚.
Kos kosou kosatec
Přijďte tuto sobotu brzo ráno pomoci kosit louku Na Sýkorce a přispějte tak k záchraně ohroženého kosatce sibiřského, který představuje vzácný klenot naší přírody🙏🙏🙏










































