Cesta k rybníkům vede přímo z centra Mukařova - od kostela Nanebevzetí Panny Marie se vydejte ulicí Dubová k lesu.
MUKAŘOV
Historie obec Mukařov je úzce spjata s osídlením zdejších hlubokých lesů.
👉Vojín Mukar a první písemné prameny
Mukařov prý získal jméno po svém zakladateli, vojínovi Mukarovi. Ten patřil do družiny knížete Vladislava II. a v roce 1158 se vyznamenal při obléhání Milána. Za odměnu obdržel od krále výsluhu v tehdejším „Černém lese“, kde založil dvorec. Archeologické nálezy keramiky v okolí potvrzují osídlení na přelomu 12. a 13. století.
V písemných pramenech se Mukařov poprvé objevuje v roce 1352. Už tehdy zde stál farní kostel, což svědčí o významu obce jako duchovního centra pro okolní vesnice (Srbín, Žernovka, Babice).
👉Hustitsví a Třicetiletá válka
Během husitství byl Mukařov součástí strategického území mezi Prahou a církevními majetky na Sázavě, což vedlo k častým průchodům vojsk.
Na konci Třicetileté války byl obec vypálena švédskými vojsky. Zkáza byla tak velká, že Mukařov zůstal na dlouhou dobu téměř liduprázdný a jen velmi pomalu se obnovoval.
👉Lichtenštejnové
Po bitvě na Bílé hoře dostal černokostelecké panství (ke kterému Mukařov patřil) rod Lichtenštejnů. Ti obec drželi až do roku 1918. Právě Lichtenštejnové, konkrétně kníže Jan II. z Lichtenštejna, se nejvíce zasloužili o současnou dominantu obce – nový kostel.
👉Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původní gotický kostel ze 14. století byl v 19. století již ve velmi špatném stavu. V letech 1890–1893 byl na jeho místě postaven současný novogotický kostel.
Kostel je postaven z masivních kvádrů mukařovské žuly, která se těžila v místních lomech.
Zachoval se zvon z roku 1573, který je dílem slavného zvonaře Brikcího z Cimperka
👉Rekreace ve 20. Století a rozvoj obce
Ve 20. století se Mukařov stal, podobně jako sousední Struhařov a Jevany, oblíbeným místem pro letní byty. Blízkost lesů a rybníků lákala pražskou smetánku i umělce.
V roce 1932 zde již fungovala řada živností: cihelna, mlýn, několik hostinců a obchodů.
👉Zaniklá ves Janovičky: V lese mezi Mukařovem a Babicemi leží pozůstatky středověké hrnčířské vesnice, která zanikla v 15. století.
👉Kamenictví a stopy lomů v krajině
Těžba žuly v Mukařově a blízké Žernovce je to doslova „podpis“ vepsaný do tváře obce i mnoha pražských ulic. Největší rozmach těžby nastal v druhé polovině 19. století a trval až do první republiky. V okolí Mukařova, Žernovky a Louňovic fungovaly desítky menších i větších lomů.
Velká část historických chodníků a silnic v Praze (tzv. „kočičí hlavy“) pochází právě z oblasti mezi Mukařovem a Říčany. Kámen byl použit při stavbě mostů, opěrných zdí podél Vltavy a na základech mnoha veřejných budov. S rozvojem železniční sítě se kámen používal na stavbu mostních pilířů a drážních objektů po celém tehdejším Rakousku-Uhersku.
Nejviditelnějším důkazem kvality místní žuly je přímo kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově
Mnohé staré lomy jsou dnes zatopené a stala se z nich malebná zákoutí s průzračnou vodou. Na některé z nich narazíte přímo u silnic - např. z Mukařova do Svojetic.
