👉KVÍZ. Co víte o klimatické změně a ztrátě biodiverzity? Překvapivá fakta v osmi otázkách. Klikněte na odkaz: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScQMp0N4767xWHKvAHyiOxFDs5lY_xfxTQm0jgVrt4GeKH2mg/viewform?usp=sf_link

Zde reportáž Českého rozhlasu o školení mapérů v minulém roce: https://photos.google.com/search/rozhlas/photo/AF1QipOwvnrbVF4xzOcx4Xm8pUdKoCQzUY2UTM1MNMoG Spolek Mnichovickou krajinou dal dohromady skupinu místních dobrovolníků a zástupců, kteří na základě metodiky Živé krajiny a ČVUT vytváří záznam naší krajiny se zaměřením na její funkčnost. Jedná se o model Živá krajina, který krajinu zaznamenává moderními digitálními prostředky a zároveň jako podklad používá mapy stabilního katastru z poloviny 19. století. Studie jsou součástí Krajinného plánu adaptace ČR na klimatickou změnu. Plánem je zmapování a revitalizace celého území ČR. Dobrovolníci pomocí aplikace ve svých mobilních telefonech zanáší do digitální mapy (Mergin maps) buď prvky, které nejsou na mapách (zamokřené plochy, remízky, skruže, meliorace, aleje apod.), nebo prvky, které na mapách jsou, ale je potřeba je změřit (velikosti koryt regulovaných potoků, propustků, mostků apod). Mapy se průběžně synchronizují, takže na daném území vidíte namapovaná místa, která už zanesl někdo jiný. Mapování je zábavné. V krajině totiž musíte doslova ulovit určité prvky, a to tak, že se pustíte i do míst, kam byste jinak obyčejně z cesty nesešli. Kousek za humny tak prožijete ohromná dobrodružství. Opravdu může mapovat třeba celá rodina na nedělním výletě. ČVUT pak na základě těchto dat namodeluje absorpci krajiny při určité intenzitě deště. A hlavně na podkladě mapových výstupů je možné vypracovat studie proveditelnosti, které slouží jako podklad pro realizaci komplexních opatření. Takto obnovená krajina by měla mít silnou adaptační schopnost vůči klimatické změně a dojít by mělo i k obnově malého oběhu vody.